Křest knihy Petra Mano Šarlák a vernisáž výstavy jeho obrazů v Praze na Kampě

Události - obrázek Za velmi milého zájmu (cca 90 hostů) se 19. března v pražské malostranské kavárně Čas odehrál křest knihy Petra Mano Šarlák a zároveň vernisáž výstavy jeho obrazů nazvané Krajiny a zátiší.

Kniha Šarlák zachycuje atmosféru 80. let v jihočeském Písku, vyznačuje se drsnou poetikou a mistrným zachycením genia míst v atmosféře doby. Kniha má velmi dobré recenze. Knihu vydalo Nakladatelství 65.pole, kde je možné i knihu zakoupit, viz. http://eshop.65pole.cz/sarlak.

foto k článku Výstava obrazů mapovala tvorbu Petra Mano v posledních letech a zaznamenala velký zájem i komerční úspěch. Knihu pokřtil a výstavu zahájil hlavní host večera Petr Nárožný, který si také vybral jeden z obrazů.

Petr Mano

„Narozen na břehu Lužnice
Vychován na břehu Jizery
Žije na břehu Otavy.“

foto k článku Petr Mano se narodil 25. 5. 1961 v Táboře. Studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, ale studia předčasně ukončil. Vrátil se do Písku a v Čechově ulici si pořídil svůj první ateliér. Věnuje se výtvarnému umění a psaní. V Listech regionální kultury (Lipík) publikoval v roce 1993 Sen o snu noci májové a Odkud přicházejí andělé. Básničky pro Marfušu byly vydány v Písku v roce 1994. Jeho komiks Lamentatio města Písku vycházel v revui Otavín.

Petr Mano ilustroval např. knihu M. Mráze Jen hrobař zaplakal (Písek, 2001). Jeho obrazy zkrášlují mnohé byty i kanceláře. Maluje krajiny a zátiší, ale věnuje se i figurální malbě i abstraktní tvorbě. Zabývá se také nástěnnými malbami a restaurováním.

foto k článku Po předčasném ukončení Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích se Petr vrátil do Písku a v Čechově ulici si pořídil svůj první ateliér, který měl nezaměnitelnou atmosféru, protože byl v těsné blízkosti řeky a jeho zdi po dvou velkých záplavách tak nasákly vodou, že za deštivého počasí se i po letech uvnitř místností objevovaly veliké mokré fleky, připomínající strašidelné obličeje z duchovidcových snů.

V té době se k němu postupně přidali i Jirka Steiner, Vladimír Kouba a Božetěch Sporka, další tři výtvarníci, s kterými na několik hektických let Petr vytvořil pevné společenství zhodnocené každodenním kontaktem.

foto k článku Ateliér v Čechově ulici byl mnohovýznamný. Samozřejmě, že v něm všichni malovali, ale především zde šlo o zkušenost, o atmosféru a zároveň o vzájemné objevování nových horizontů, o kterých do té doby měli jen neurčité představy.

foto k článku Snaha nalézt v šedivém světě totalitní kultury skutečné hodnoty, realita zpustlých ulic a návštěvy laciných hospod na periferii – to vše bylo živnou půdou pro Petrův další vývoj a dodnes je právě v těchto letech třeba hledat základy jeho výtvarné a později i literární inspirace.