„Každodenní život umělkyně, jako je Tereza Lochmann, nás zavádí do sfér úchvatných závratí. Mohlo by to připomínat iniciační putování světem technik, médií a umělců, kteří v uplynulých stoletích utvářeli dějiny umění. V jejích tvůrčích gestech, v jejím vztahu k grafice se skrývá vášnivý způsob, jak navrhovat jiné formy vyprávění, jak navázat nový vztah k historii, k minulým i současným příběhům a k lidem, které odhaluje jako území, která je třeba znovu obsadit a interpretovat. Stává se, že umělecká dobrodružství potřebují trochu pomalosti, aby se mohla zapsat, přečíst, aby si vytvořila něco jako svůj vlastní svět, prostor a čas, který je jim vlastní a který není nutně samozřejmý. Je zřejmé, že umělecký přístup Terezy Lochmannové patří k těmto tichým dobrodružstvím, která se dnes v umělecké krajině prosazují zcela nenápadně.“ (Úryvek z eseje Pascala Neveuxe
Tereza Lochmann se narodila v roce 1990 v Praze a vystudovala École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži (ENSBA) a UMPRUM v Praze. Ve své tvorbě kombinuje grafiku, sochařství, malbu a kresbu, přičemž klasickou grafiku přetváří v současné a experimentální médium.
Vystavuje ve Francii (zejména v pařížské Galerii Kaléidoscope, TheBridge, DOC, Musée Picasso Antibes, Musée de Picardie) i v zahraničí (Česká republika, Španělsko, Německo, Filipíny). Její díla jsou zastoupena ve veřejných sbírkách, jako jsou FRAC Picardie, sbírka města Sarcelles a sbírka města Pantin. Byla nominována na stipendium Révélations Emerige (2018) a na cenu za malbu Antoine Marin (2022) a následně získala v České republice cenu Vladimíra Boudníka za grafiku (2022). V roce 2024 se jí v Musée de Picardie věnuje samostatná výstava. V letech 2023–2024 je rezidentkou v Casa de Velazquez v Madridu.
