Kniha se věnuje fenoménu paměti z mnoha perspektiv a představuje množství rozličných přístupů, jak objekty, dějiny a současnost interpretovat. Základním východiskem je přemýšlení o existenci rozsáhlých informačních sítí, jimiž lidstvo získávalo obrovskou moc, kterou následně různé společnosti a politické systémy využívaly k prosazení vlastních cílů. Demokratické systémy umožňovaly volné proudění informací mnoha nezávislými kanály, zatímco totalitární režimy se snažily soustředit informace do jednoho centra.
I sbírku relikvií z pražské katedrály, tzv. Svatovítský poklad, můžeme nahlížet jako jeden z komunikačních nástrojů, tentokrát církve, i když z jeho někdejší propracovanosti a velkoleposti se dochovaly pouhé fragmenty. A přesto můžeme hovořit o jednom z nejlépe dochovaných křesťanských pokladů, který v minulosti patřil k vůbec nejcennějším souborům sakrálních památek na evropském kontinentě. Kniha obšírně představuje výsledky několikaletého umělecko-istorického a archivního výzkumu Svatovítského pokladu, v jehož historii sehrál mimořádnou roli český král a císař Svaté říše římské Karel IV.
Současný nástup umělé inteligence je největší informační revolucí v dějinách naší civilizace. Abychom jí zvládli, musíme ale nejdříve pochopit, co jí předcházelo. Jedině tak budeme schopni mít smysluplné odpovědi na otázku, co by se stalo, kdyby rychle se rozvíjející umělá inteligence začala sama ovládat naše nebo psát vlastní kulturní dějiny. Odpovědi na takovéto k zamyšlení vyzývající otázky jsou pak v knize hledány s pomocí uměleckých děl devíti předních světových umělců, jakými jsou Francis Bacon, Joseph Beuys, Magdalena Jetelová, Anselm Kiefer, Josef Koudelka, Gerhard Richter, Julian Rosefeldt, Edmund de Waal a Mark Walinger.
Kniha na více než 460 stranách s 487 ilustracemi, z toho 448 barevnými, propojuje hluboké znalosti historického materiálu s intelektuálně inspirativními esejemi o nejsoučasnějších kulturně-politických tématech.
