Grandhotel, Zemanova kavárna i Moravská banka na náměstí Svobody. Tyto a mnohé další stavby představuje velký průvodce moderní brněnskou architekturou. Knihu vydává nakladatelství Paseka, křest hostí vila Stiassni za účasti Ivana Rullera.
Autory knihy jsou Vladimír Šlapeta, Renata Vrabelová a Petra Svobodová. „Již delší dobu se daří prezentovat Brno jako metropoli meziválečné funkcionalistické architektury. V předmluvě k záslužné knize Pavla Zatloukala však Petr Pelčák připomněl, že Brno je také městem 19. století. Naše kniha se snaží oba tyto fenomény propojit a ukázat nejen na jejich rozpornost, ale i souvislost. Bez velkého vzestupu města v době průmyslové revoluce a na přelomu 19. a 20. století by vyústění ve vrcholná díla funkcionalismu nebylo myslitelné," uvedl Vladimír Šlapeta.
Poznamenal, že k výsledné podobě svazku přispěl fotograf Pavel Hroch. „Známou podobu staveb z původních dobových fotografií doplnil současným stavem, podařilo se mu odhalit často neznámé vrstvy brněnské architektury," dodal Šlapeta.
Právě přesah do architektury 19. století dělá knihu výjimečnou, myslí si spoluautorka a editorka knihy Renata Vrabelová. „Průvodce čtenářům přiblíží, jak Brno vznikalo. Mapujeme 20. století, ale urbanistický vývoj ovlivnila už asanace – především na tuto souvislost poukazujeme," řekla Vrabelová.
Takzvaná brněnská asanace v roce 1896 způsobila bourání starší zástavby. Bylo strženo přes dvě stě domů, byly proraženy nové ulice, například dnešní Rašínova či Květinářská. Změna se dotkla i dopravy. Asanace skončila v roce 1916 a Brno získalo tvář velkoměsta. Bohužel však přišlo o cenné památky a ztratilo významnou část své minulosti.
Autor svazku se dějinami brněnské moderní architektury zabývá téměř půl století. A co vše v knize zúročil? „Edici korespondence Bohuslava Fuchse s jeho spolužákem Josefem Štěpánkem, přes monografické výstavy Josefa Kranze a Arnošta Wiesnera na přelomu 70. a 80. let v olomoucké galerii a následně především výstavy a katalogy Brněnských funkcionalistů v Muzeu finské architektury v Helsinkách a na Univerzitě v Innsbrucku, které brněnskou modernu připomněly v západní Evropě a byly prezentovány ještě za bolševické éry také ve Švýcarsku a Holandsku," dodal Šlapeta.
I když je kniha v podtitulu označena jako „průvodce", je podle editorky určená spíše ke čtení doma. „Je to dáno i větším formátem A4. Snímky Pavla Hrocha jsou černobílé, což stavbám – v posledních letech často barevně upravených, v jejich výsledném fotografickém vyznění pomáhá," dodala Vrabelová s tím, že kniha je určená i laikům.
Autor knihy Vladimír Šlapeta má s mnoha stavbami spojené zajímavé vzpomínky: rozhovory s Bohuslavem Fuchsem v jeho vlastním domě a pod zátiším Emila Filly, procházky dětskou nemocnicí s profesorem Bedřichem Rozehnalem nebo návštěvy domku architekta Josefa Kranze. „Mimochodem už dlouho se marně snažím přemluvit provozovatele kavárny Era, aby na jídelníček zařadili vídeňské řízky podle receptu Květy Kranzové. Možná, že by to ještě více zatraktivnilo tuto krásnou kavárnu," dodal autor.
Zdroj: brnensky.denik.cz
