Je to vlastně obsáhlý katalog, který má však charakter výpravné a graficky zajímavé knihy.
Své si v ní najde nejen milovník Kupkova díla, ale i odborník či laik. Člověk si může jen tak listovat a obdivovat jednotlivé obrazy nebo chronologicky postupovat stránku po stránce a analyzovat malířský vývoj tvůrce. Soupis 359 olejomaleb, který byl schválený správcem autorských práv, francouzskou společností Adagp, vytvořil kolektiv autorů, jmenovitě galerista a šéf Adolf Loos Apartment Gallery (distributor knihy na náš trh) Vladimír Lekeš, generální ředitelka Rakouské Národní galerie Belvedere Agnes Husslein-Arco, kunsthistorička Ludmila Lekeš a historička umění Eliška Zlatohlávková.
„Kupka byl fantastický umělec pro Čechy i Rakousko. Svým nezaměnitelným stylem ovlivnil mnoho jiných malířů. A je vlastně i výborným ambasadorem českého výtvarného umění,“ uvedla Agnes Husslein-Arco.
Jednotlivé kapitoly jsou pojaty tak, že zahrnují díla, která mají stylové styčné body. Dále jsou uvedeny trojjazyčný název, rok vzniku, rozměry, vlastník, seznam výstav i literatura, v níž lze získat rozšiřující informace.
Pro povrchního znalce Kupkovy tvorby bude jistě zajímavá především první kapitola, nazvaná Konvenční – předabstraktní, ukazující malířovu figurální tvorbu. Nepoučení lidé si totiž často myslí, že Kupka za abstraktní tvorbu schovával neschopnost vytvořit konkrétní téma. Na ploše zmíněné kapitoly vidíme, že si prošel dlouhou vývojovou cestu, od malování náboženských témat inspirovaných barokem přes portrét 19. století, archaickou krajinomalbu po secesní akty či symbolistické kompozice.
U částí zaměřených na abstrakci je patrné, jak posouval své vize a jak kladl barevné plochy, aby vytvořil dojem plasticity a dynamiky.
Na konci ambiciózní knihy, která vznikla i díky osobním kontaktům galeristy Lekeše s Kupkovým přítelem Georgem Waldesem, najdeme i část věnovanou dílům, která nemají obrazovou dokumentaci i soupis vystavovaných falzifikátů.
Publikace se stává symbolickou overturou k plánovaným výstavám Františka Kupky, které se uskuteční v letech 2017 až 2018 v Centre Georges Pompidou v Paříži a pražské Národní galerii.
Autoři knihy
Vladimír Lekeš
Od začátku devadesátých let systematicky studuje dílo Františka Kupky.
Je majitelem jednoho z nejúspěšnějších aukčních domů Adolf Loos Apartment and Gallery, který sídlí v apartmánu navrženém roku 1927 architektem Adolfem Loosem pro Richarda Hirsche. Tento apartmán objevil roku 1988 v Plzni a zachránil před zničením. Jako jeden z prvních začal obchodovat s obrazy Františka Kupky v České republice a jeho společnost stojí za mnoha aukčními rekordy tohoto malíře. Po mnoho let zastupuje potomky rodiny mecenáše umění, sběratele a nejbližšího Kupkova přítele továrníka Jindřicha Waldese, stejně jako jiné významné restituenty a sběratele.
Spolu s Georgem Waldesem věnoval Francii a České republice bronzovou bustu Františka Kupky pro památník umělce v Paříži (v předměstí Puteaux) a v Opočně.
Je zapsán jako znalec v prestižním Guide International des Experts & Spécialistes vydávaném ve Francii a je pověřen majitelem autorských práv Františka Kupky, francouzskou společností Adagp, k ověřování pravosti jeho děl.
Agnès Husslein-Arco
Od roku 2007 je generální ředitelkou rakouské Národní galerie Belvedere a Domu 21. století se sídlem ve Vídni. Získala doktorát na Univerzitě ve Vídni, obor dějiny umění a archeologie a následně vystudovala dějiny umění na Univerzitě Sorbonna a Ecole du Louvre v Paříži. Agnes Husslein-Arco je přední rakouskou kunsthistoričkou, kurátorkou mnoha výstav klasické moderny a současného umění, autorkou a editorkou mnoha akademických publikací.
V roce 1981 se podílela na otevření vídeňské pobočky Sotheby’s, kterou vedla až do roku 2000. V roce 1990 byla jmenována ředitelkou Evropské sekce Solomon R. Guggenheim Museum New York. V letech 2001 až 2003 působila jako ředitelka Rupertinum Salzburg. V letech 2003 až 2005 působila jako zakládající ředitelka Muzea moderního umění v Salzburgu. V letech 2002 až 2004 založila MMKK – Muzeum moderního umění Korutan se sídlem v Klagenfurtu.
Ludmila Lekeš
Získala bakalářský titul v oboru dějin umění na University College London v roce 2012. Poté, co obdržela akademické stipendium, studovala na londýnském Courtauld Institute of Art, kde dokončila v červenci 2013 magisterské studium ve stejném oboru se specializací na moderní a současné umění. Odborně se zajímá především o vliv socio-ekonomických faktorů na vytváření kánonu dějin umění a často opomíjený umělecký kontakt a spolupráci mezi Západem a Východem před pádem berlínské zdi. Její magisterská práce získala ocenění ředitelky a profesorky Courtauldu Deborah Swallow. Po tříleté stáži v Britském muzeu a roce v aukčním domě Sotheby’s dnes pracuje v prestižní soukromé galerii v Londýně a dál se věnuje akademické práci.
Eliška Zlatohlávková
Vystudovala dějiny umění na Ústavu pro dějiny umění FFUK v Praze (2010 magisterské studium, 2014 postgraduální studium). Zabývá se také uměním doby Rudolfa II.
Zdroj: www.frankupka.com
www.aloos.cz
