Drobné, avšak rázně prostořeké postavy dvou kladenských malířek - Jitky a Květy Válových. Sestry Válovy, představující bezpochyby jednu z nejoriginálnějších dvojic v českém poválečném umění, se narodily jako dvojčata 13. prosince 1922. Celý život se od sebe neodloučily a rozdělila je až Květina smrt v roce 1998.
Jejich dílo se objevuje v publikacích, na výstavách i v aukcích většinou společně, každé jiné, osobnité, vzájemně se však doplňující. Společně pak tvoří jeden celek, jednu duši. Nejinak je tomu i u děl, které se čas od času objevují v aukcích, což je tak trochu malý svátek, protože to nestává až tak často.
Dvojčata -Válovky-, jak se jim mezi odbornou veřejností a přáteli říkalo, nejprve bydlely v budově kladenské spořitelny, kde jejich tatínek, absolvent obchodní akademie, pracoval a poté se v roce 1938 rodina přestěhovala do domu č.p. 6 v Bendlově ulici. Jitka s Květou spolu v tomto nevelkém domě prožily celý život, mohly tu mít své ateliéry a malou zahradu.
Žily a malovaly na Kladně, v určité izolaci, stranou dění. Jezdila za nimi Ester Krumbachová, s níž si dobře rozuměly už od padesátých let. Z výtvarníků se u nich zastavoval Jiří Sopko, jehož maminka byla učitelkou a pocházela z Kladna. Nikdy jsme nebyly u něj v ateliéru, řekla Jitka o Jiřím Kolářovi, přestože tam chodil kdekdo, znali jsme se, když jsme se viděli v Praze, tak se k nám hlásil.
Ateliér Jitky Válové, kde vytvořila převážnou část svého rozsáhlého díla, je dodnes zachován v téměř původním stavu. Obytná část domu též mimo jiné skrývá i velice zachovalou skleněnou mozaiku s motivem orchidejí a obývací pokoj, i po nedávných drobných úpravách, stále v sobě drží atmosféru vybízející k debatám nad uměním tak, jak tomu bývalo za života sester Válových.
Rozhovor s Jitkou Válovou na Rádiu Vltava
Do kladenského ateliéru Jitky Válové se 21. května 2006 vypravil i redaktor Rádia Vltava Karel Oujezdský. Tak vzniklo poutavé povídání o životě a tvorbě, prosycené vzpomínkami na přátele a hlavně na sestru Květu Válovou. Rozhovor Karla Oujezdského s Jitkou Válovou
Krásný článek napsal v roce 2010 i Güntere Bartoš pro časopis Sanquis (č. 75/2010, str. 14), který je k přečtení on-line ZDE.Ocenění
V roce 2000 se konala ve Veletržním paláci rozsáhlá retrospektiva sester Válových, kterou připravila přávě Marie Klimešová. Pozdní sláva přiváděla Jitku do rozpaků. Vždy to však brala jako ocenění i pro Květu. V roce 2002 obě sestry obdržely cenu Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury. Galerie Pecka jim vydala výpravnou monografii.
V roce 2007 dostala Jitka medaili ministra kultury Artis Bohemiae Amicis a opravdu ji potěšila gratulace k jejím 85. narozeninám od Václava Havla. Na vernisáže a výstavy chodila Jitka, která od roku 1998 žila bez své setry Květy, do poslední chvíle. Sledovala aktuální umění, fandila mladým výtvarníkům, vystavovala v galerii Mayrau, v pražské galerii UM, společně s Dagmar Šubrtovou sestavily knihu jejích a Květiných kreseb s názvem Velký svět v malých linkách. Dva roky před svou smrtí obdržela čestný doktorát Vysoké školy uměleckoprůmyslové, začala opět po dlouhé pauze tvořit, ale již nemalovala na plátno, ale kreslila náměty z okna obývacího pokoje a květiny ve váze, které jí návštěvy nosily. V březnu 2011 ve věku 88 let zemřela.
Z úvodu knihy Velký svět v malých linkách, 2010: ... „Mé návštěvy v posledních letech u Jitky jsou čím dál častější. Dlouhé hodiny si vyprávíme, co jsme viděly, co nás baví, často vzpomínáme. Občas přinesu Jitce ukázat své nové kresby, někdy jí přinesu fotku z místa, kde jsem byla. Hodně často na ni v některých místech myslím, pak fotím tak, aby jí to bylo milé a inspirativní. Někdy mne odbude a řekne: Víš, já bych tam potřebovala být a prožít si to jako ty. A někdy v jejích očích vidím zažehnutí pro to, co se jí vynoří v paměti. A pak začne kreslit.“...ed. Dagmar Šubrtová (text použit z webu nadace Nadace Agosto Foundation)Obrazy sester Válových v Arthouse Hejtmánek
Ve večerní aukci Arthouse Hejtmánek se 10. prosince 2019 bude dražit jeden obraz Květy Válové –Čtyři proti všem a Surrealistická krajina Jitky Válové.
ČTYŘI PROTI VŠEM, Květa Válová, olej, plátno, 1968, 134x162 cm
Monumentální dílo Květy Válové je autentickou tíživou reflexí doby svého vzniku – roku 1968. V každém autorčině období tvorby se ústředním tématem stává člověk v kontextu sociálního prostředí v reakci na životní situaci. Lidské postavy vyplňují celou kompozici obrazu, těsně tělo na tělo v skoro monochromatické barevné škále a vytvářejí téměř obrovské kolektivní sousoší. Stupňováním odstínů dosahuje autorka plošné plasticity shromážděného davu a nutí diváka těkat očima mezi postavami ve snaze zahlédnout pohyb. Stovky lidí se soustřeďují kolem mírně decentralizovaného tmavého ústředí. Postavy v pietní úctě obklopují čtveřici bezvládných, téměř průsvitných těl v temném epicentru obrazu. Čtyři obětovaní, vystavení přede všemi, odkazují pravděpodobně na událost z října 1968, kdy se čtyři poslanci odvážili hlasovat proti smlouvě se Sovětským svazem, která měla okupaci Československa legalizovat. Za to je samozřejmě čekaly represe a sledování. Jedná se o bezesporu výjimečný kus galerijních kvalit.
SURREALISTICKÁ KRAJINA, Jitka Válová, olej, dřevo, 1973, 62,5 x 42,5 cm
Obraz surrealistické krajiny odráží jemný rukopis Jitky Válové a smysl pro vertikální kompozici. V decentní barevné škále se prolínají světy jak nahoře tak dole a prorůstají světlým středobodem obklopeným hlubokými tmavými tóny. Meditativní námět je odrazem autorčiny tvorby, kde jsou témata emocí, existenciality a prožívání společným jmenovatelem. Jitka a její sestra Květa, dvojčata a nerozlučná dvojice v tvorbě i životě studovaly malbu v ateliéru Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Nikdy se neřídily moderními trendy a jejich práce se volně přiřazují k vlně nové figurace. Dárek od autorky panu Oldřichu Pernicovi (umělecký fotograf).
Odkaz na aukční položky ZDE
