Výstavu, která probíhá na hradě Špilberk do 21.1.2026 doplňují tři publikace, které při této příležitosti vyšly – Nový svět Bohuslava Fuchse a Rudolfa Sandala, Nový svět Kamila Fuchse a Vlastní svět Bohuslava Fuchse.
Nový svět Bohuslava Fuchse a Rudolfa Sandala
K věhlasu staveb architekta Bohuslava Fuchse u nás i v zahraničí přispěly brilantní fotografie Rudolfa Sandala, otištěné v řadě odborných i volnočasových časopisů a publikací. Rudolf Sandalo (od jehož úmrtí letos uplyne 45 let) patřil k vrcholným představitelům „nové fotografie“, soustředil se zejména na fotografování architektury a proslavil tak československou meziválečnou avantgardu. Řadil se k „dvorním“ fotografům právě Bohuslava Fuchse. Jejich vzájemná spolupráce je hlavním tématem intervence na pozadí stálé expozice O nové Brno, jež Fuchsovy stavby zasazuje do středoevropského kontextu. Vedle originálních snímků od R. Sandala, jsou prezentovány i reprodukce z fotografického alba B. Fuchse, které sám vytvořil.
Vystavena je ukázka bytových doplňků (keramika, sklo, textil) z produkce společnosti Magazin Aka – rodinné firmy, založené Fuchsem v roce 1932, a jsou promítány sekvence z filmových dokumentů spojené s jeho životem i dílem. Exkluzivně je k vidění i dobová „návštěvní kniha“ s památečními zápisy významných hostů, pobývajících v architektově vlastní rodinné chatě zvané Nový svět, jež se stal inspirací pro pojmenování výstavního a publikačního projektu.
“Nový svět” Kamila Fuchse
Rok 2025 byl Současně je rokem, kdy uplynulo 30 let od úmrtí jeho syna Kamila Fuchse (1930–1995), významného architekta druhé poloviny 20. století, oceňovaného zejména pro jeho návrhy památkových rekonstrukcí a interiérů.
„Nový svět“ Kamila Fuchse symbolicky navazuje na předcházející výstavní intervenci Nový svět Bohuslava Fuchse a Rudolfa Sandala. Další výstavní „vrstva“, vstupující do stálé expozice O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939, představuje čtyři kapitoly z díla Kamila Fuchse. Spolupráce otce a syna Fuchsových se zaměřuje na společné soutěže a projekty. Architektonický vstup Kamila Fuchse do staveb Bohuslava Fuchse prezentuje zajímavý moment, kdy syn reagoval na modernistická díla otce, pro něž vytvořil nové interiéry. Třetí kapitolou je Péče o odkaz otce, jemuž Kamil Fuchs navrhl náhrobek a pamětní desku. Poslední na hradě Špilberku prezentovanou a veřejnosti zcela neznámou kapitolou z díla Kamila Fuchse je jeho vlastní volná Výtvarná tvorba, exkluzivně zapůjčená pro tuto příležitost.
Vlastní svět“ Bohuslava Fuchse. Deník 1945–1949
Poslední publikací, uzavírající sérii je poprvé publikovaný osobní deník Bohuslava Fuchse z let 1945–1949.
Jde o unikátním materiál, který je v originálu uložen v rodinném archivu a doposud nebyl veřejnosti znám. Bohuslav Fuchs (1895–1972) si tento deník vedl od 14. dubna 1945 do 5. července 1949 a dění v poválečných letech zapisoval do poloviny roku 1947 téměř „den za dnem“, později jsou záznamy méně pravidelné a často úspornější.
Je to výjimečně osobní svědectví mimo jiné posledních bojů o Brno na konci války, poválečných oprav zničeného města Brna, utváření akčních výborů, poměrů na brněnské vysoké škole technické, potažmo na dnešní fakultě architektury, ustavení nových městských či zemských odborných a specifických ústavů spojených s architekturou či územním plánováním nebo nastolení nových politických poměrů. Deník je tak nesmírně cenným zdrojem informací pro odborníky i laiky.
V publikaci jsou záznamy z deníku Bohuslava Fuchse doplněny o přepisy dalších tří autentických veřejnosti doposud neznámých dokumentů ze soukromého archivu; jedná se o vlastní životopis Bohuslava Fuchse z 2. února 1953, o architektovo vlastní odvolání z června roku 1958 vůči rozhodnutí o jeho sesazení z pozice děkana a vysokoškolského pedagoga na fakultě architektury a o „oslavnou“ báseň k jeho šedesátinám složenou jeho ženou Drahomírou Fuchsovou.
