HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu

Detail knihy ~ HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu, Hana Králová (ed.)

Kromě známých realizací jako je Minaret či akvadukt v Lednickém parku, Belveder u Valtic a další, jsou představeny i plány k řadě dalších objektů, ať se již jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu nebo hospodářské budovy. Rovněž nelze opomenout jeho spolupráci se zahradními architekty na vytváření krajinné kompozice, projevující se zejména v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ale také na urbanistickém začlenění staveb do krajin různého typu v oblasti rakousko-moravského pomezí. Druhá část výstavy je pak zaměřena na osobu Josepha Hardtmutha jako podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy. Ačkoliv se mu nedostalo žádného odborného technického vzdělání, přišel s řadou inovací. Z nich je možné zmínit způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, nový postup při výrobě nádobí, takzvanou vídeňskou kameninu, a to včetně v té době unikátní bezolovnaté glazury, umělou pemzu či neapolskou žluť. Historie pokračuje Josephovým synem Carlem, který ač nejmladší ze čtyř bratrů převzal otcem založenou továrnu a aby zajistil její další rozvoj, přenesl ji roku 1848 do Českých Budějovic, v jejímž okolí se nalézal dostatek potřebných zdrojů. Z počátku Carlovi pomáhal jeho starší bratr Ludwig, proto také továrna nesla od roku 1828 název L. & C. Hardtmuth, tedy iniciály křestních jmen obou bratrů. Carl Hardtmuth dosáhl v podnikání značných úspěchů a společenskou prestiž rodiny povznesl tím, že byl za zásluhy císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu. V Carlových stopách pak pokračoval jeho syn Franz, který v duchu svého dědečka zavedl řadu inovací, které měly dopad nejen na samotnou firmu L. & C. Hardtmuth, ale i na konkurenční firmy a tužkárenský průmysl všeobecně. V první řadě se jednalo o nový výrobek, tužku Koh-i-noor, uvedenou na trh v roce 1889, která měla naprosto netypickou barvu – žlutou. Ta se brzy stala symbolem kvality a známou po celém světě. Dále se mu podařilo sestrojit takzvaný „český mlýn grafitový“, který umožňoval využít i dosud opomíjený krystalický grafit namísto dosud používaného amorfního a také podle složení směsi určovat tvrdost výsledných tuh. To vedlo k dalšímu jeho vynálezu, sedmnáctistupňové tvrdostní škále, která využívala k označování kombinaci písmen a číslic.

HARDTMUTH: od uhlu k tužkařskému impériu