Žofia Dubová

Žofia Dubová (1991) ukončila v roce 2016 studium malby v ateliéru prof. Daniela Fischera na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, během kterého absolvovala i stáž v ateliéru skla. V roce 2022 obhájila dizertační práci pod vedením doc. Emöke Vargové na VŠVU v Bratislavě. Aktuálně pedagogicky působí na Katedře kresby VŠVU, kde i publikuje. Žofie Dubová patří k nemnohým solitérním osobnostem mladé slovenské malby, jejichž tvorba zaujme za každých okolností. Křehká a poetická, oku lahodící i konceptuální, na pomezí malby, kresby a instalace, rozvíjená v různých médiích na silném intelektuálním podloží. Základem je osobní zážitek krajiny a jeho umělecká transformace do obrazů. Dubová nesporně inovuje a kultivuje to nejlepší z tradice reflexivní a poetické krajinomalby. Nemá daleko k zenovému umění – nadčasovému, existenciálně úspornému, věky pečlivě zdokonalovanému pro důmyslné balancování na spojnici zobrazujícího a abstraktního. Dubová je již od studentských dob vyhledávanou malířkou, na Slovensku získala řadu důležitých ocenění pro mladého tvůrce (Cena Slovenské rektorské konference za umění 2020, Cena nadace Novum 2018, Malba roku 2017 - 1. místo, atd.) Má za sebou spousta sólových i skupinových výstavy doma i v zahraničí, její tvorba je zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách (Slovenská národní galerie).