Znak – struktura – životní prostor / ZEICHEN – STRUKTUR – LEBENSRAUM

Výstava představuje práce tří českých a tří německých umělců, kteří vystavená díla vytvořili prostřednictvím či za pomoci fotoaparátu. Všech šest umělců spojuje fotografické médium a také tvorba dotýkající se zvolených fenoménů, blízké jsou jim neokázalé až minimalizované výrazové prostředky. Struktura a znak hrají v jejich uměleckých výpovědích důležitou roli a jejich práce se často vztahuje k veřejnému prostoru. Tematicky se umělci obracejí k civilizaci a jejím prvkům, k architektuře, technologiím, technice a dopravě, ať už ve strukturálním pojetí, či v detailech a náznacích. Vlastní tvůrčí postupy vystavujících jsou značně rozdílné, každý má svůj osobitý styl. Sabine Richter ve svých tichých záběrech – jakýchsi výřezech reality tematizuje své hluboké kontemplativní vnímání skutečnosti. V jejich sériích hraje hlavní výrazovou úlohu světlo, stín, rytmus, struktura i barva. Podobně se svým aparátem hledá motivy v reálném světě Karel Kocourek. Také on se zaměřuje na konstruktivní elementy architektury či na záběry různých civilizačních prvků. Zcela odlišným způsobem se k veřejnému prostoru vztahuje Diet Sayler. Své charakteristické archetypální znaky zapojil do reálného prostoru historické i industriální architektury Norimberku. Milan Maur, známý především svou konceptuální reflexí přírody, také ve své současné fotografické tvorbě pracuje s principem proměny v čase. Zaměřuje se na zachycení vjemů a výřezů reality či na detaily technologických prvků. Identifikačním výrazovým prostředkem díla Huberta Hubera je jednoduchý motiv trojúhelníku. Triangl se uplatnil v Huberových grafikách, upravených fotografiích i kombinovaných technikách, pravidelný čtyřstěn je pak základním prvkem jeho prostorových prací. Tvorba Pavla Štýbra přechyluje mezi literaturou a vizuálním uměním, přičemž velmi často tyto obě oblasti propojuje a využívá nečekaných záběrů běžných každodenních věcí, které svým viděním převádí do jiné významové struktury.