Zbyněk Janáček Boxy (O)tisky 2.5

A to nejen vyjadřovací řečí skládání a přeskládání geometrických tvarů umožňující čiré spojení mezi individualitou a univerzalitou, ale cíleným přezkoumáváním obrazové plochy jakožto pomyslné brány kamsi dále, do sféry pojednávaném nejen okem, ale přemítající myslí. Janáčkovy promyšleně utvářené konstrukce, jednající konkrétně a soběstačně o sobě a za sebe bez odkazu na předmětný svět, pro nás odkrývají prazákladní stavebnici prostorových vztahů, ze kterých se spřádá vše, co jsme jako lidé schopni pojmenovat, od atomů přes běžnému zraku viditelnou skutečnost civilizace a přírody až po nedozírné měřítko vesmíru. Tak, jako v přírodě a vesmíru, nejde u Janáčka pouze o inertní či statické soustavy, ale o energií prostoupené a propojované celky, v nichž cítíme nekončící bohatství pohybových momentů. V tomto ohledu hrají klíčovou úlohu nejen tvary samotné, ale i barvy, včetně jemných odstínů šedě, podněcující v nás představu o prostorové dynamice. A technickým východiskem k takovým kompozicím je právě serigrafie s její schopností přesného ohraničení forem, příznačnou barevnou sytostí a možností průhledného překrývání vrstev.