07.02.2020 - 29.03.2020Výtvarné umění
Malířská cesta Václava Siky vede od geometrické abstrakce až k hyperrealistickému malířství
Zatímco dřívější práce Václava Siky se vyznačují ornamentálními strukturami a barevnými i tvarovými kompozicemi vycházejícími z geometrických základů, nyní se autor zabývá do detailů věrným zobrazováním předmětů. Jeho cesta od geometrické abstrakce až k hyperrealistickému malířství je hluboce zakotvena v tom, co obklopuje jeho osobnost, a je nezvyklá pouze na první pohled. Základ položil Václav Sika prostorovou instalací z nalezeného odpadu, kterou realizoval v roce 1995 v Městské galerii v jihomoravském Hodoníně. Celkem 1500 malých, vícekrát přes sebe a vedle sebe řazených papírových dutinek – odpadu z přádelny v místě jeho bydliště ve Kdyni – proměnil ve více než šest metrů velký objekt. Dutinky se dají zasouvat do sebe a mohou tak tvořit geometrické tvary, jež se svou velikostí a uspořádáním přizpůsobí výstavním prostorám. Sika experimentuje s dalšími odpadovými kusy ze dřeva, kovu a skla a vycházeje z jejich základní formy vytváří geometrické figury v různých hravých variacích. Základem jeho uměleckého vyrovnání se skutečností je vzájemný vztah objektů, ozřejmění rozdílných tendencí geometrických forem a přechod od objektu k prostoru. Spojuje, vrství, opakuje a uspořádává formy a připojuje k nim vhodné barvy, čímž vznikají různé kombinace, které zároveň proměňují působení díla na jeho vnímatele. Vznikají zdánlivě nekonečně pokračující soubory, jako je např. šedesátidílná série, v níž Václav Sika z odpadu z továrny na nábytek vytvářel reliéfy. Výrazně zbarvené kousky dřeva jsou různě pospojovány na stejně velkých čtvercových deskách a vytvářejí strhující hru tvarů a barev. Z tohoto souboru vznikl dalším vývojem cyklus velkoformátových nástěnných reliéfů, které s ještě větší naléhavostí vnikají do prostoru. Od roku 2000 se Václav Sika intenzivněji věnuje tématům své domoviny, čímž se do záběru jeho malířské tvorby dostávají příroda a zobrazování lidí z jeho okolí i věcí, které jej každodenně obklopují. Začíná malovat portréty členů své rodiny a výjevy z přírody v okolí jeho bydliště, městečka Kdyně. Dokáže zachytit jedinečnou hru světla a stínu v hlubokých lesích, jimiž už od dětství procházel křížem krážem, maluje zrcadlení na vodní hladině, charakteristický porost luk nebo zátiší se stromy.