V oplatce jsi všecek tajně

Kult eucharistie se stal ve vrcholném a pozdním středověku jedním z ústředních témat evropské kultury a prostupoval všemi sférami života tehdejší společnosti. České království nebylo výjimkou. Výstava sleduje různé podoby eucharistické úcty a kultu, především se zaměřením na jejich vizuální stránku, o níž nám podávají svědectví památky sochařství, malířství a uměleckých řemesel. Při celkovém pohledu na tato díla nepřestává udivovat variabilita významů, poselství a funkcí, které se v nich spojují, překrývají, kombinují, mizí a znovu objevují. To vyplývá z hlubokého významotvorného a kulturotvorného potenciálu eucharistického tématu. Svátost eucharistie – tj. přijetí „oplatky“ (a vína) proměněných v tělo Krista – se v mešním obřadu nazývá communio – společenství. Posvátné, tedy to, co náleží do sféry víry a náboženského kultu, je od počátku proniknuto čímsi podstatně lidským a společenským; vertikální spoj k Bohu se prolíná s horizontálními spoji lidského společenství. Také v eucharistické „oplatce“ se setkávají duchovní realita v nejvyšší míře posvátná (Bůh sám) a zcela věcná realita tělesná (potrava). V „oplatce“ je tak zahrnut sdílený počitek obou složek lidských potřeb – duchovních i tělesných.