Tereza Holá: Pole těla

Zlatavý slámový povrch odhaluje bohatství a nezměrný potenciál. Spadající copy slámy evokují rohy hojnosti, sluncem zalité lány překypující úrodností. Zároveň se nabízí rovina, v níž je tělo vnímáno jako půda – úrodná, ale také zraňovaná, zvrásněná a rozoraná hlubokými brázdami. V jejích dílech se setkáváme se skrumáží těl v pevném sevření propletených tělesných částí, které se nás dotýkají něčím existenciálním. Je v nich zachycena velká energie, urputný boj i nezdolná touha žít.