Staré umění ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě

nabízí jistě zajímavý pohled na umění období počínající kolem roku 1500 a končící po polovině minulého století. Přirozená dominance kolekce se objevuje v umění italského baroka, období mladší se je pak rozvíjeno dílčími celky se zaměřením na oblast umění rakouského, ruského a tvorbu španělských umělců působících v Paříži. Počátky budování ostravské sbírky jsou neodmyslitelně spojeny se soukromým sběratelstvím, které bylo přítomné jako stěžejní zdroj bohatství kolekce v podstatě během celého jejího vývoje. Již vznik Domu umění (1926), prvního v pravém slova smyslu slova výstavního prostoru na Ostravsku, byl spjat s potřebami prezentace umění pocházejícího ze soukromých sbírek. Po 2. světové válce byl spolek spravující Dům umění zakázán a zřízena Krajská galerie, která ve své činnosti navázala na akviziční aktivity spolku. Hlavní sbírkový rozvoj přichází s polovinou 60. let 20. století, kdy dochází k podstatnému rozšíření sbírkového programu o oblast evropského umění, zejména pak starého. Při vzniku kolekce nebylo možné opřít se o sběratelské konvoluty šlechty, církve, případně významné celky donátorské, jak tomu bylo u tradičněji založených institucí, ale vycházelo se z pečlivé badatelské práce v terénu u soukromých sběratelů, kteří stále schraňovali významná a zajímavá díla evropských mistrů.