Sochy na hradě I

JAN HENDRYCH (*1936) patří k představitelům výtvarného proudu, který v Evropském kontextu označujeme jako Nová figurace. V jejím rámci zastává originální sochařskou polohu vystavěnou na modernistické tradici a výrazovém a technologickém experimentu. V tvůrčím projevu je vždy svobodný a otevřený. Neobává se přesahů do oblastí neklasického uchopení hmoty, záměrné torzálnosti, expresivní deformace a silného napětí mezi promodelovaným tvarem a elementární formou. Díky tomu, že v letech 1990 až 2015 Jan Hendrych pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér Figurálního sochařství a medaile, ovlivnil celou řadu mladých sochařů. Svým osobním kouzlem, přirozenou autoritou, úctou k tradici a širokým rozhledem, přitahoval Hendrych do svého ateliéru mladé talenty z celé republiky, Brno nevyjímaje. Aktuální výstava JAN HENDRYCH A ABSOLVENTI JEHO ATELIÉRU volně navazuje na loňskou výběrovou retrospektivu – Jan Hendrych 85. Umělcovy sochy zasazuje do dialogu se sochařskými díly jeho devíti absolventů. Ti byli pro daný projekt zvoleni především subjektivně – s ohledem na výraz a specifičnost sochařské řeči. Díky tomu má divák příležitost objevovat v sochařském výrazu profesora a jeho bývalých žáků širokou škálu společných rysů i odlišností. Sochařka Jana Bačová Kroftová (*1972) vzešla z Hendrychova pionýrského ročníku, který byl otevřen krátce po sametové revoluci v roce 1990. Na výstavě prezentuje sousoší Splývání (2012) sestávající ze dvou obřích lidských hlav „nořících“ se do země. Mladší absolventské ročníky pak zastupují další dvě výrazné sochařky Veronika Durová (*1984) a Zuzana Kantová (*1986), jejichž tvorba se vyznačuje křehkostí a subtilitou. K úplně posledním žákům patří trojice sochařů Jakub Goll (*1990), Pavel Provazník (*1986) a Adam Velíšek (*1990), kteří i po absolutoriu zůstali v trvalém kontaktu se svým profesorem v pozici aktivního asistenčního týmu. Specifickou skupinu prezentovaných autorů představují umělci z brněnského a moravského prostředí – Irena Armutidisová (*1988), Kristina Vesková (*1986) a Radek Škrabal (*1975). Ti si navzdory příležitosti studovat v sochařských ateliérech na brněnské Fakultě výtvarných umění zvolili školení u Jana Hendrycha, a poté se vrátili zpět na Moravu, kde poznatky svého profesora svobodně rozvíjejí dál.