Setkání ve Stromovce

Tento ateliér Knížák založil z pozice nově zvoleného rektora začátkem roku 1990 a jeho zaměření definoval jako volný pohyb mezi médii. Ve své době ateliér představoval první pedagogickou koncepci tohoto typu v Československu nabízející prostor studentům, kteří nebyli vyhraněni ve volbě výrazových prostředků. Během jeho pětadvacetiletého trvání se v něm objevila řada různých uměleckých přístupů, z nichž jsou na výstavě představeny jen některé. Znamená umění učit člověka žít? táže se Knížák již v roce 1964 v textu k akční přednášce Proč právě tak?. Tato otázka charakterizuje i jeho pedagogický přístup, v němž kladl důraz na proces učení a sepětí umění s životem člověka. Pro Intermediální školu bylo charakteristické zadávání individuálních úkolů, které se podobaly intelektuálním cvičením. Tato zadání připomínala hádanky a burcovala studenta, aby dělal chyby, zkoušel neznámá řešení. Jejich cílem nebylo ani tak dílo, ale cesta k němu. Adamec Vojtěch, Atlasová Alexandra, Bílková Karolína, Demčáková Tatiana, Fischer Birgitt, Folejtarová Tereza, Havlíček Aleš, Havlín Zbyněk, Hlavina Tomáš, Chloupa Martina, Kintera Krištof, Knížák Milan, Kolář Vladan, Ladrová Marie, Mach Maria Jan, Maupicová Michaela, Perič Milan, Pernicová Klára, Polcar Tomáš, Polcarová Ester, Prázná Vilma, Preslová Miloslava, Rádl Michal, Řezáčová Zdeňka, Sceránková Pavla, Stoss Jan, Strach Tichá Kateřina, Synek Jan, Šimlová Štěpánka, Špaňhel Jakub, Štochlová Martina, Tichoň Pavel, Tóth Štefan, Vaňková Markéta, Véla Vladimír, Vlček Jan