Sestry Válovy – Pod jedním nebem

Tato výstava nám je představuje v trochu jiné podobě, než je známe. Na výstavě zároveň v komornější formě představí své práce čtyři autoři, pro některé bylo setkání s Jitkou a Květou iniciační pro jejich tvorbu, jiné spojovalo hluboké přátelství a další byl jejich souputníkem a celoživotním obdivovatelem. Jitka se ve své tvorbě mimo jiné věnovala tématům zvířat, fascinoval ji jejich přirozený boj o přežití. Nejprve rozvinutím Fillových bojů a zápasů se dostávala k obrazům zvířecích lebek, poražených býků z jatek až k poslednímu dotyku. Věnovala se citlivosti lovce, který na sebe může vzít podobu a sílu uloveného zvířete, a později malovala svou užaslost nad krásou a inteligencí přírody. Jitka dokázala opakovanými motivy vytvářet svou osobní každodenní mytologii. Neustále hledala opravdovost člověka, víru a život v samotném aktu tvoření. Květina životní vitalita, pozemskost, živelnost hmoty, zemitost, síla a výbuchy spontánnosti jsou v jejích obrazech přítomné hned vedle ztišení. Vychází z pozorování, tak jako mudrc pozoruje své okolí a svou mysl, než se dobere k odpovědi. Květa se zajímala o tarot, jógu, o Antroposofickou společnost Rudolfa Steinera. Zvláště ji oslovila jeho idea duchovní jednoty všeho lidstva. Člověk se vyvíjí současně s okolním světem, jeho vývoj má zákonité souvislosti s neživou i živou přírodou, se sluncem i planetami.