Sabina KnetlováOči jako sny

Můj osobní prostor, můj vnitřní prostor, já sobě prostorem, sobě neznámým prostorem, sebe limitujícím prostorem. >> Bylo by to o tom, že sebe vnímám spíše jako někoho, kdo bloudí a naráží na nástrahy sebe sama, objevuje zákoutí, nachází se ve svém divném světě. >> K tomuto vyjádření bych chtěla pracovat s dřevěnými tyčemi, na koncích opracovaných do špičky, které by tvořily mříž, bariéru, kopí… zároveň by to mohlo tvořit krajinný prvek, les. Také by se tím dal dobře oddělit prostor. >> Ještě bych chtěla pracovat s motivem očí. Skrze oči komunikovat, tvořit spojení. >> Oči jako sny, tužby, kontakt, svědomí. >> Určitě nechci, aby to působilo jako zmar, spíš jen jemně melancholicky. >> Jsem v procesu práce a těžko se mi mluví o něčem, co není hotové.