Richard Fremund (1928—1969)

Malíři Richardovi Fremundovi by dnes bylo 86 let. Byl jednou z nejvýraznějších osobností pražské umělecké scény přelomu 50. a 60. let, ve srovnání se svými generačními souputníky Robertem Piesenem, Mikulášem Medkem či Liborem Fárou jeho tvorbu a jméno znovu objevujeme teprve v posledním desetiletí. Zemřel měsíc po svých 41. narozeninách v květnu 1969.


Všestranný malíř, kreslíř a grafik Richard Fremund na sebe upozornil výstavou v Galerii Československý spisovatel v dubnu 1956, kterou deník New York Times tehdy označil za test umělecké svobody v komunistickém Československu. Výrazově se profiluje po svém následujícím pobytu v Paříži, kde má možnost seznámil se s díly klasiků francouzské moderní i soudobé malby.


Ve Fremundově díle se prolíná figurální a krajinářská složka. Charakteristické jsou abstrahované náměty městských krajin a českých vesnic, malované sytými olejovými barvami a temperamentním rukopisem. Na počátku šedesátých let krátce dospívá k plně abstraktnímu výrazu, jednomu z vrcholů své tvorby. Poté se přiklání k osobitější lyrické znakovosti, je ovlivněn pop - artem a novou figurací. Během těchto let se i díky spolupráci s divadlem Semafor stává známou osobností pražského kulturního života. V době Pražského jara několikrát navštíví Itálii, kde se v březnu 1969 koná jeho první samostatní zahraniční výstava. Dva měsíce poté tragicky umírá při autohavárii.


Reprezentativní výstava připravená pro Muzeum Kampa představuje pět desítek předních prací průřezově připomínající celé Fremundovo dílo. Je sestavena převážně ze soukromých a institucionálních soukromých sbírek (Galerie Zlatá husa, Karlštejnská), doplněná malou kolekcí z fondů Národní galerie v Praze. Připomíná význam a dílo tohoto malíře také v souvislosti s rozvíjející se tradicí soukromého sběratelství v Čechách. Již v průběhu pátého desetiletí 20. století se totiž „mladé“ Fremundovo dílo objevuje v trojici vyhlášených českých soukromých sbírek 20. století: v kolekci Vincence Kramáře, Jiřího Koláře a Josefa Sudka.


Výstava v prostorách Muzea Kampa, spojená s křestem dlouho očekávané autorovy monografie, současně malou připomínkou 45. výročí malířova úmrtí a následné posmrtné výstavy. Ta se v lednu 1970 konala jen kousek odtud přes řeku, v prostorách Mánesa. Mezi množstvím Fremundových přátel a příznivců vzbudila tehdy velký ohlas.


Marcela Chmelařová