Reynek - Genius, na kterého jsme měli zapomenout

Výstavu pořádá Nadační fond Richarda Fuxy společně s Národní galerií v Praze, ve spolupráci s Galerií Zdeňka Sklenáře a Nadací Reynek.

Osudy a dílo Bohuslava Reynka jsou již celkem dobře známy. Je však evidentní, že význam tohoto jedinečného umělce s postupujícím časem roste. Hledají ho a nalézají ti, jejichž potřeby souzní s potřebou samoty. Samoty, která se nejen dá snést, ale z níž jdeme zpět do reálného světa posíleni a očištěni, schopni vidět alespoň na čas ze života víc než jen zoufalý zápas o věci vezdejší.

Výstava si vzala za své očistit Reynkovo dílo od nánosů, které se po desetiletí usazovaly na jeho tvorbě, od představ před světem uzavřeného podivína ryjícího za ranního kuropění svoje grafické desky. Představujeme ho v jeho navýsost lidské podobě, jako člověka žijícího v reálném světě.

Vystavené grafické dílo vzniklo v petrkovském „ateliéru“, v kuchyni u kamen. V grafických listech se odráží celý Reynkův svět – krajina, zátiší, biblické motivy, výjevy každodenního života. Reynek skrze grafiku uklidňuje své vize, inspirován vírou vycházející přímo z Bible, ze staré zbožnosti. I tyto náměty jsou zasazeny do bezprostředního okolí statku, Bible je přenesena do zahrad petrkovských. Ve svých grafikách klade rovnocenně citlivost a sílu vyjádření vedle hloubky emocí a vše propojuje virtuozitou v harmonický celek.

Bohuslav Reynek – grafik, malíř, ale také básník a překladatel. Od roku 1948 až do poloviny 60. let nebyl v Československu vystavován ani vydáván. V průběhu 60. let se stal kultovní postavou uměleckého světa. Dnes je, přestože byl vlastně samouk, jedním z nejvýše ceněných grafiků. Jeho pozici i dílo reflektovala řada výstav od roku 1989. Křehká hranice mezi kresbou, grafikou a malbou v jeho souvislém a rozsáhlém sugestivním a nadčasovém díle je v českém prostředí ojedinělá. Bohuslav Reynek už počátku své tvorby patřil do části čapkovské generace umělců a intelektuálů, která spojovala přirozenou estetiku umění s řádem přírodního světa. Bohuslav Reynek žil od poloviny 20.let až do roku 1936 se svou rodinou střídavě ve francouzském Grenoblu a v Petrkově, kde žil až do své smrti v roce 1971.