Prostor pro pohyblivý obraz – IV. kapitola: Rétorika času, v novém pojetí

Podle filozofů není ušlechtilým úkolem kinematografie pouze promítání obrazů, ale také obklopování obrazů světem. Díla představovaná ve IV. kapitole jsou sbírkami obrazů uvedených do dvojího pohybu: návštěvníka obemykají svým temporálním odvíjením a kouzlem a současně vyzařují svět, jímž jsou obklopeni. Jejich imerzní povaha vytváří iluzi obývání obrazu, „jeho prožívání“ v přítomnosti i ve vzpomínkách. Čtvrtá kapitola předvádí video a film jako přístroj schopný promlouvat společným hlasem času a napříč časem.