Pravá ruka kouzelníka

Magie je tradičně vnímána jako protipól toho, v co věří západní kultura. Chápání magie se utvářelo kolem konceptuálního pole, jehož účelem bylo definovat opak modernity. Mělo se za to, že magie ustoupí do pozadí a postupně vymizí spolu s tím, jak se společností šíří racionalizace a sekularizace. Takové pojímání magie se přirozeně vázalo na studijní obory, jako je antropologie, a také jimi bylo posilováno. Antropologie sehrála důležitou roli v definování moderního člověka, jehož racionalita, sekularita a hodnoty založené na vědeckých důkazech měly být v přímém opaku k duchovnímu původu magie. Antropologie také napomohla vytvořit tradici zahrnující magii do argumentů o rozdílnosti, čímž posilovala představu o nadřazenosti Západu a hrála zásadní roli v koloniálních dějinách Západu. Ať už překvapivě či ne, tyto západní koloniální dějiny se staly dějinami, které využívají způsoby reprezentace, komunikace, přesvědčování a donucování, jež, ačkoli nazírány jako racionální, technické a nemající nic společného s magií, do sebe vstřebaly některé klíčové atributy magie, čímž učinily první krok k takzvané modernizaci tohoto termínu a k zahrnutí magie do moderního a později proměněného současného Já.