Pracoviště

28.01.2014 - 16.02.2014Výtvarné umění

Výstavně-performativní projekt Pracoviště je zamýšlen jako dočasná a zároveň co nejvíce konkrétní a osobní platforma pro diskuzi současných témat skrze umění.

Formou jednodenních, minimální hodinovou mzdou oceněných pracovních směn se v GAMU během tří týdnů představí víc než 18 umělců a umělkyň, od studentů vysokých uměleckých škol, přes mladou generaci až po etablované tvůrce a pedagogy. Výběr umělců a umělkyň proběhl tak, aby bylo pokryto co neširší spektrum výrazových prostředků i uměleckých názorů a postojů. S trochou nadsázky se tak dá říci, že bychom zúčastněné umělce v dané sestavě asi jinak jen sotva potkali na jedné skupinové výstavě.
Tuto šíři výběru umožňuje skutečnost, že zastřešujícím tématem projektu je právě společný jmenovatel všech participujících umělců: umělecká práce a její specifický vztah k práci vůbec. Co spojuje tolik odlišné konkrétní činnosti, které jednotliví umělci provádějí při své práci? A čím se tyto podoby práce odlišují od těch ne-uměleckých – z hlediska společenského a ekonomického, z hlediska tvorby identity a životní zkušenosti svých provozovatelů? Projekt Pracoviště nepodává autoritativní, analytickou odpověď – vychází pouze vstříc své době, jež sama takovou analýzu provádí. Právě ta volá po „ekonomistní“ perspektivě, obsažené v pojmu umělecké práce. Ten je ve dvojím ideologickém napětí: s konceptem výjimečné, fundamentálně smysluplné a principiálně neredukovatelné umělecké tvorby na jedné straně a na druhé straně s obecnou sítí často rozporných představ o lidské práci jako „zdroji hodnot“, jehož konkrétní realizace jsou samy hodnoceny z hlediska „užitečnosti“ nebo „smyslu“. Pracoviště se chce vyhnout klišé spojeným s potřebou útočit nebo naopak obhajovat smysluplnost či užitečnost umění a umělců. Na pozadí jeho otevřeného konceptu, je myšlenka, že v současné umělecké činnosti se ve skutečnosti názorně ukazuje arbitrárnost – tedy i nesmyslnost, „pouhá“ kontextuální, historická motivovanost –, která však není nijak omezená na svět umění: je pociťovaná, avšak odlišně integrovaná, hodnocená a sublimovaná v „pracovní“ zkušenosti stále větší části moderní společnosti. (V tomto ohledu lze motivaci Pracovištěvyložit jako snahu znovu uchopit politické jádro avantgard 20. století, z nichž byl u nás doposud apropriován spíše jen jejich estetický „povrch“.)
Projekt Pracoviště vychází z konkrétních událostí a procesů zachytitelných v dnešní situaci: v rámci umělecké scény dochází ke zřetelnému posunu v sebereflexi vlastní činnosti právě z perspektivy práce (ať už v kritických, sociálně angažovaných kruzích, nebo v těch cílevědomě sledujících kariéry profesionálních dodavatelů trhu s uměním), a ekonomicko-technologické změny obecně zároveň ve společnosti vedou prokazatelně rostoucí část populace ke schizofrenním posunům ve vztahu k práci – od života s prací jako nutností k dovolávání se práva na práci, od práce jako námahy k práci jako existenciální tíži.

• Program - Galerie AMU

• Archiv