Olomoucká synagoga (1897 – 1939)

Život olomoucké diaspory byl násilně přetržen v polovině 15. století, kdy byli Židé z města vyhnáni. K jejich návratu došlo až po roce 1848. Velký počet prosperujících židovských obchodníků, kteří v té době do Olomouce přišli, významně a pozitivně ovlivnil ekonomiku celého města. Roku 1891 byla založena samostatná židovská obec. Pro potřeby stále početnějšího židovského obyvatelstva sloužilo několik modliteben, mezi lezy 1895–1897 pak byla vystavěna nová synagoga v místech tehdy vznikajícího náměstí Marie Terezie za Terezskou branou. Autorem architektonického návrhu byl vídeňský architekt Jacob Gartner (1861 Přerov – 1921 Vídeň), autor několika synagogálních staveb na území tehdejšího Rakouska-Uherska, který budovu navrhnul v módním orientálně byzantském slohu. Byla to podélně orientovaná stavba komponovaná na hlavní osu s tradičně daným vnitřním rozvrhem. Vnější podoba byla řešena fasádou z dvoubarevného režného zdiva s mnoha jemnými tvaroslovnými detaily a výraznými rozetami v okenních otvorech. Monumentální stavbu korunovala vysoká kupole ukončená věžičkou, které sekundovaly další dvě věžičky v rozích průčelí. Synagoga nabízela 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy. Synagoga byla slavnostně zasvěcena dne 11. dubna 1897. Svému účelu sloužila pouze do 15. března 1939, kdy byla vypálena olomouckými fašisty.

Výstava, která se bude věnovat tématu zaniklé olomoucké synagogy a také se pokusí přiblížit význam židovské komunity v historii města Olomouce, bude rozdělena na dva významové celky. První se zaměří na stavbu synagogy z architektonického a uměleckohistorického hlediska a zasadí ji do širšího kontextu tvorby jejího autora, architekta Jacoba Gartnera (vedle plánů olomoucké synagogy budou představeny také plány jeho dalších nedochovaných synagog v Kroměříži, Holešově, Prostějově, Opavě, Vídni ad.). Druhým hlavním celkem bude náboženský život olomoucké židovské obce do roku 1942, který bude vedle jiných exponátů (textové panely s medailony významných představitelů obce, dobové fotografie, dochované modlitební knihy) představen předměty odvezenými v rámci tzv. válečných svozů z olomoucké synagogy spjatými se jmény konkrétních mecenášů z řad členů obce. Velká část exponátů bude zapůjčena ze sbírek Židovského muzea v Praze a také z majetku olomoucké židovské obce.

V souvislosti s výstavu se v naší instituci uskuteční již devátý ročník Dnů židovské kultury, jejichž program bude také obsahově nasměrován k danému tématu.