Miroslav Hašek. Dlouho jsem se sám sebe neptal a zapomněl jsem všechny odpovědi

Ústředním motivem rozsáhlé kompozice je zkoumání narativních postupů v uvedených obrazových a vizuálních médiích. Miroslav Hašek se dlouhodobě zabývá příběhem a způsoby, jak jej můžeme vyprávět. Tuto problematiku nahlíží nejen z pozice autora - vypravěče, ale hlouběji se zaobírá i rolí diváka. Obsahově se jeho díla dotýkají základních lidských témat – láska, samota, zrada, smrt, jež jsou však nahlížena s humornou nadsázkou, skrze absurdní metaforické situace odpozorované z běžného života.
Výstava je komponována přímo pro konkrétní prostor brněnské galerie, což Haškovi dovoluje rozehrát celou škálu postupů – je kladen důraz na architektonické ztvárnění výstavy (paneláže pro umístění videoinstalací, site-specific instalace objektů, práce se světlem) a na adjustaci a instalaci samotných děl (velikost fotografií, působení zvukového doprovodu, využití technologií). Všechny tyto aspekty důsledně a promyšleně vtahují návštěvníka přímo do prezentovaného díla, do středu příběhu, zároveň ale samotné ztvárnění obsahu ponechává publiku dostatek prostoru pro individuální „dokončení“ a vnímání vystaveného.
Právě tento účinek, spolu s vytříbenou obrazovou kvalitou, jsou pro práci Miroslava Haška typické a určující. Jeho autorské uvažování pak právem řadíme mezi aktuální tendence současného výtvarného umění v jeho alter-modernistickém trendu.