Michal Gabriel ve vaně, Archanděl Gabriel, a jiné příběhy

Prvním je zkoumání možností aktuální figurální plastiky, s vědomím její historické kontinuity, a také s přesvědčením, že lze na tomto poli objevovat stále ještě nová a překvapivá řešení. V tradici zakotvená plastika má výrazné narativní schopnosti, které v interakci mezi sebou a také v kontextu vnímání diváka otevírá množství příběhových rovin. Druhým výrazným zájmovým polem Michala Gabriela je pak povrch jím vytvářených artefaktů, což má své souvislosti mimo jiné s fraktálovým myšlením a s estetickými nároky na vnímání plastik. Povrch plastiky je něco, co už od starého Egypta rozehrává hru mezi skutečností a jejím abstrahováním. Vizuální zkušenost diváka je tak vystavena šálení smyslů a nutnosti domýšlení reality. Plzeňská výstava je zaměřena na figurální, zvířecí či biologické motivy, jak se objevují v Gabrielově tvorbě od druhé poloviny 80. let až do současnosti. V jistém retrospektivním záběru tak představuje umělce, který se na české scéně objevil se silnou vlnou postmoderních tvůrců. Byl členem skupiny Tvrdohlaví, založené roku 1987. Žije v Praze, Trutnově a v Brně, kde je od roku 1998 šéfem ateliéru figurálního sochařství. Má čtyři děti.