Markéta Othová

Přestože se tvorba Othové formálně řadí k tradici české konceptuální, archivní, černobílé fotografie (Michal Kalhous, Jasanský / Polák) zachovává si vždy intimní, deníkový charakter. Soustředění na nejvšednější okamžiky, neinscenované a nemanipulované, rozfázované do lyrických sérií v často melancholickém nádechu a se zdůrazněním voyerské pozice fotografa staví Othovou do specificky autonomní originální pozice. Othová také zůstává jednou z mála českých fotografek s mezinárodní kariérou a jednou z mála českých umělkyň, která se v 90. letech prosadila na velkých výstavách v zahraničí, v Čechách doposud nezhodnocenou.