LADISLAV ZÍVR / Sochy a kresby

Hlína a sádra se pro něj staly prioritním materiálem. Své sochy dotvářel patinou a polychromií. Jeho velkým vzorem byl Otto Gutfreund – ve 30. letech 20. století navázal nejen na jeho plastiky v duchu civilismu, ale i na jeho kubistické období. Ve stejné dekádě ho ovlivnil i André Breton a surrealismus. O pár let později vznikla Skupina 42 a Zívr byl do ní přizván jako jediný sochař. Zprvu však neuspěl. Plastiky, tvořené v intencích symbiózy člověka a stroje začal vytvářet až kolem roku 1946. Dodnes jsou považovány za jedny z nejlepších, které v českém moderním sochařství vznikly. V letech 1948–1956 prožíval uměleckou krizi a svá díla z tohoto období záměrně ničil. Jako autor se znovu nadechnul až v průběhu 60. let. Přiblížil se tvorbě Hanse Arpa i Henriho Moora a vytvářel plastiky i kresby v duchu imaginativní abstrakce, v níž se snoubil svět organické a anorganické přírody s figurální tvorbou. V posledním dvacetiletí svého života žil ve Ždírci u Staré Paky, jehož krajina jej naplňovala a stala se mu životní i tvůrčí inspirací.