Kris Lemsalu Malone: Lazy Flower

Kris Lemsalu Malone vstupuje do říše věcí a objektů, ale spíše než by ji zajímala myšlenka stávání se objektem, jak ji například formulovala Hito Steyerl na příkladu Davida Bowieho, zachycuje transformaci lidí ve stavu stávání se s objektem, stávání se entitou stále otevřenou ke změně, jak tuto situaci popisuje například v Kontrasexuálním manifestu (Countersexual Manifesto, 2018) Paul B. Preciado nebo 30 let před ním Donna Haraway v Manifestu kyborgů (Cyborg Manifesto, 1985). Feministické a queer teorie jsou okolím, s nímž se performance, objekty a instalace Kris Lemsalu Malone propojují, ale nejsou jejich podkladem, na kterém by konstruovala nějaké modely nebo monstra. Vznikání jejích prací je mnohem komplexnější a intuitivnější záležitostí, v níž hraje roli osobní život autorky i jejích přátel, její rozumění světu, mytologiím, folkloru, populární kultuře a spirituální provázanosti životních energií.