Josef Hron Velmi opožděná výstava

Před více jak 25 lety odjel mladý galerista do malé vesničky Nový svět u Valtínova na česko-moravském pomezí u Jindřichova Hradce, aby se zde setkal s malířem Josefem Hronem, kterému chtěl udělat výstavu v Praze. Přestože na plánovanou schůzku dorazil, setkání se ze záhadných důvodů neuskutečnilo - autor totiž doma nakonec nebyl. Jaké pak bylo jeho překvapení, když se po 25 letech objevil v Galerii Art Mozaika vnuk Josefa Hrona, mezitím již zesnulého, s nabídkou na výstavu mistrových prací! Galerie Art Mozaika se dlouhodobě věnuje znovuobjevování umělců, na které výtvarná obec tak trochu pozapomněla. Je tomu tak i v případě díla ak.mal. Josefa Hrona (1915 - 2006), jehož díla nás nadchla hned při prvních setkáních s nimi. Josef Hron, který se narodil v roce 1915 v Novém Světě u Valtínova na Jindřichohradecku, vstoupil do veřejného života již v roce 1939. V letech 1951 - 1955 vystudoval výtvarnou výchovu na PedF UK v Praze u prof. Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického. Jeho pedagogické působení zahrnovalo teorii a metodiku výtvarné výchovy na VŠUP a AVU a výuku kreslení na SUPŠ Praha. Účastnil se řady samostatných i kolektivních výstav a napsal také knihu "Jak namalovat krajinu". Mezi lety 1959-1970 přispíval do časopisu Estetická výchova (Výtvarná výchova). Náměty pro svá kubizující díla čerpal z krajiny i ze zdánlivě obyčejných předmětů. Ve tvorbě Josefa Hrona se promítala úcta k národním kulturním tradicím, zejména k prostým výrobkům lidové tvorby, ať z hlíny, dřeva, textilu či skla. V oblasti krajinomalby dělil svoji tvorbu mezi klasickou krajinu českého venkova a městské prostředí, ve kterém žil a tvořil.