Jonáš Czesaný: Hybridní monotyp

Někde se tyto asociace pouze mihnou, oslabí a zmizí, jinde jsou podrženy, polapeny a vypěstovány do čisté, krystalické podoby, nebo zmetaforizovány do obecnějších poloh evokace či výpovědi. Jsou to věcné stavy, konkrétní předměty, nebo předmětné konstelace (včetně starých fotografií či novinových ilustrací), které provokují a probouzejí paměť. Autor se rozhoduje - volí náměty. Ty se počínají řetězit, opakovat, proměňovat, přetvářet. Ožívají v jiných kontextech (jež samy pozměňují), v polozapomenutých či zasutých vzpomínkách, v přemítání nad osudy členů nejširší rodiny, nad režimy a diktaturami, které tyto osudy ideologicky i prakticky modelovaly apod. Nejedená se tu o chtěné „retro“, které by v předsunuté neosobní rovině reprezentovalo cílené návraty do světa historických forem a dávno minulého životního stylu. Jsou to spíše metaforické stavy vytržení ze současného času směrem k minulosti, která je tu, v nás a v našem okolí, pociťována jako neustále přítomná.