Jitka Svobodová – venku a uvnitř

Autorka se od první poloviny sedmdesátých let věnuje se kresbě; skrze toto médium se v plošných i prostorových realizacích dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání. Na počátku každé kresby je soustředěné pozorování. A to jak toho nejmenšího detailu, tak i uvědomění si, které všechny vnější charakteristiky předmětu nebo jevu je možné pominout. Pro toto zkoumání Jitka Svobodová zvolila zdánlivě nejjednodušší motivy z okolního světa, nicméně kresby židlí či stolů nejsou kresbami skutečných židlí nebo stolů, nejsou přepisem reality. Jsou esencí předmětu, vznikly spojením jeho vnějšího a vnitřního jsoucna, odkazují k jejich podstatě.