Jiří Franta, David Böhm: Půlka kapra, žena ve žlutém, výčep a květiny

Rozpoznatelný je nejen rukopis jejich kreseb, na nichž pracují zpravidla oba paralelně či na přeskáčku, ale rovněž performativní přístup, který rozšiřuje klasické dvourozměrné médium o další dimenzi: čas. Obvykle bývá stejně důležitý výsledek jejich práce jako proces, kterým k němu dojdou. Strategicky si staví nejrůznější, často zcela absurdní překážky a omezení, které narušují virtuozitu kresebné linky. V případě současné výstavy se rozhodli pracovat s vybranými obrazy ze sbírkového fondu GAVU. V galerijním prostředí rámy obrazů pomáhají vnímat malbu jako autonomní celek, oddělený nejen od sousedících obrazů, ale rovněž od okolní reality. Franta a Böhm postují přesně opačným směrem. Kresbou přímo na zeď galerie navzájem propojí a nově interpretují zdánlivě nesourodá díla různých autorů a stylů. Na jedné straně tak poruší galerijní tabu, na straně druhé odhalí potlačované procesy vnímání, odehrávající se chtě nechtě v imaginaci každého diváka.