Zákazu navzdory. Výstava Mikuláše Medka a Jana Koblasy v Teplicích roku 1963

Výstava, jež se v srpnu 1963 odehrála v zámecké jízdárně v Tep­licích, tehdejší výstavní síni Klementa Gottwalda při zdejším muzeu, se stala zlomovou událostí ve vývoji československé­ho moderního umění. Bylo to díky tomu, že šlo o vůbec první veřejnou prezentaci abstraktních děl českého informelu, jež byla do té doby na černé listině režimu, a to dokonce od zásadních reprezentantů tohoto směru. Mimořádné bylo už jen to, že se výstava přes předchozí zákazy vůbec konala. Stalo se tak díky tomu, že v dubnu 1963 byl tajemníkem ÚV KSČ pro vědu, školství a kulturu jmenován Čestmír Císař. Ten vnesl do zatuchlé kulturní a společenské atmosféry nezvykle liberální přístup, umožnil větší svobodu tisku a uvolnil cenzuru. Už v září 1963 byl pro svou přílišnou vstřícnost z této funkce odvolán. Pro toto krátké období se později vžilo biblické označení „milostivé léto“. Velkolepou, myšlenkově koncentrovanou insta­laci obrazů a soch tehdy oba autoři připravili spolu s kurátory Věrou Linhartovou a Františkem Šmejkalem a architektem Karlem Filsakem. Současná „rekonstrukce“ se přednostně zaměřuje na tehdy vystavená díla; pouze v případě jejich nedostupnosti je nahrazují alternativní exponáty z daného období. Projekt vznikl ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR a Museem Kampa a je doprovázen katalogem, v němž se obě kurátorky podrobně zabývají podobou výstavy, okolnostmi jejího vzniku a následnými ohlasy. Výstava je součástí akcí připomínajících sté výročí narození Mikuláše Medka.