Ján Vasilko - Továrna na absolutno

Ján Vasilko při své tvorbě vychází ze svého nitra. Jak sám říká „Vždy maľujem sám seba.“. Jeho hlava je jako nezastavitelná továrna chrlící jeden absurdní obraz za druhým. Vasilkovy vize i realita vytváří konexe, které naléhají na jeho génia. Ján Vasilko tak maluje, protože musí. Nedokáže žít jinak a ani nechce. Malba se pro něj stala závislostí. Malbou je natolik posedlý, že skrze ni uniká z reality, aby se pohroužil do práce s tvary, liniemi a symboly. Podle Petra Vaňouse, kurátora výstavy, vyrůstají základní východiska malířské tvorby Jána Vasilka ze dvou zdrojů. Prvním je fascinace výrobními a formulačními procesy (reklama, marketing). Vasilka zajímá tvarování hmoty, ohýbání a elasticita znaků v grafických programech stejně jako průmyslová barevnost produktů či prvosignální efekt značek a hesel. Stejně tak ho zajímají vzorníky pro grafická studia, z kterých jsou formulována nová vizuální spojení jako neustále se reprodukující message směrem k divákovi-klientovi-zákazníkovi. Druhým východiskem jsou atributy (architektura, místní průmysl, zemědělství, hokej, církev, folklor, konzum) spojené s regionem Košic a východního Slovenska. Jsou to do znaků přepsané, odhmotněné ikony odkazující na identitu místa, na jeho specifika a teritoriální zvláštnosti.