Il Mondo bello = Krásnější svět

Zahrnovalo třeba kritiku nebo sarkastický humor, často i složité koncepty, ale krása tu nikdy nebyla přidanou hodnotou. Potěšilo v těžkých časech a vydávalo se v eticko-estetickém smyslu do ulic a veřejného prostoru.
Koncem šedesátých let vzniklo hnutí Guerilla Art, partyzánského boje za zkrášlení města, krásnější svět. Mimo Guerilla Gardening (partyzánské zahradničení) se postupně prosadily i projevy street artu, tj. malování na domy a zdi pomocí šablon a sprejem v návaznosti na grafitti, dále instalace či lepení nálepek a psaní básní ve veřejných prostorách. Il Mondo bello znamená krásnější svět v pojetí malířů, kteří setrvávají u tradiční malby štětcem na plátně, avšak jejich inspirace vychází z mediálních zkušeností naší doby. „Globální umělec“ Jiří Votruba, fascinovaný ikonami a znaky masové spotřeby, reaguje cíleně na směšnost i přitažlivost reklamy. Michal Novotný (MICL) vytváří ironicky úsměvný a významově ambivalentní svět obrazů, v nichž mísí pečlivě vykreslenou vegetaci se sochařsky vyhlížejícími figurami prasat, krav, slonů, a lidí.. Tomáš Kobolka je profesí kameraman, ale maluje od svých útlých let a kříží jeden způsob vidění s druhým. Dita Štěpánová se vrátila ze zámoří a maluje pořád obrazy nadměrné velikosti se skrytými příběhy o vztazích lidí, jejich pocitech a zážitcích z přírodního světa. Martin Kreim se věnuje intimitě prostoru v budovách, bytech či kancelářích, Petra Ottkowski vyjadřuje spíše objektivní prostor situačních zátiší.
Existuje mnohočetné „kdyby“ pro možnosti zachycení a vyjádření krásnějšího světa. Někteří provokatéři se kradou po setmění do ulic s pletacími jehlicemi v rukou, ve snaze vytrhnout své okolí ze zaběhlého stereotypu, druzí touží představovat si věci jinak a přetvářet je za cílem učinit svět krásnějším. Obojí je smysluplná hra, dělá svět dokonalejším.