Emil Filla, Buchenwald, 1946 a 1947

Vracel se jimi do doby, kterou prožil ve stejnojmenném koncentračním táboře. Gestapo jej zatklo už v den vypuknutí války, 1. září 1939, jeho internace skončila osvobozením Buchenwaldu americkou armádou 11. dubna 1945. Na prvním obraze Filla zobrazil člověka jako bytost, ztrácející lidskou důstojnost a kladenou na roveň zvířete – psa, s nímž se přetahuje o ohlodanou kost. Druhé dílo vychází z tradičního motivu piety – oplakávání mrtvého Krista v klíně Panny Marie. Filla vystupňoval dramatičnost výjevu použitím široké škály barev, expresivní deformací postav a působivou stylizací oběti nacistického běsnění – mrtvého syna, který se v klíně své matky proměňuje v kostlivce.