Eliška Jakubčíková: viděl jsem

Eliška Jakubíčková těmi úskalími proplouvá jako Argó. Snad ani to pírko na hladině nezůstává. Spojuje energickou jistotu malířského gesta s momenty hledání a formulace. Hledá z hloubi, po chvíli nabírá jasný směr, a hledání stává se rozhodným. Svá témata nazírá zblízka, poté se oddaluje a nachází potřebný odstup. Propojení s vlastním středem, koncentrovanost a prožitek sledovaného jevu neslouží primárně její osobní sebereflexi.