Dohnat a předehnat | Československý a polský design 60. let 20. století

V roce, kdy závod v dobývání vesmíru nabírá na intenzitě, Nobelovu cenu za literaturu získává Boris Pasternak a Elizabeth Taylorová září v hlavní roli ve filmu Kočka na rozpálené plechové střeše, triumfuje Československo na první poválečné světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Národní pavilon i expozice, zažívající v Evropě nebývalý ohlas, ukázaly konkurenceschopnost naší produkce a pro československý design se staly milníkem obdobného významu jako užitá tvorba kubismu či funkcionalismu. V našich podmínkách znamenalo kladné přijetí bruselského stylu jeho rychlé zdomácnění a rozšíření do veškerých oblastí života.

Československý výstavní pavilon, přezdívaný návštěvníky Pavillon bijoux – klenot, našel odezvu i v sousedním Polsku, jehož návrháři pracovali v obdobných podmínkách socialistického hospodářství jako ti naši. Polsko se sice světové výstavy neúčastnilo, hned vzápětí se však zapojilo do hry a zakrátko už přestalo být jasné, čí nápad byl první, kdo koho kopíroval, kdo má právo pyšnit se vlastnictvím patentu, a konečně – kdo to „zvládl lépe“?