Divná parta (A. Popaja, J. Pištěk, O. Tichý, P. Veselý, S. Diviš, V. Bláha)

Od té doby spolu spolupracují, vzájemně se podporují a vystavují společně jako kolektiv, přičemž si zachovávají individuální autonomii. „Divná parta“ není klasickou školou ani uzavřenou skupinou s rigidní estetikou - spíše jde o platformu pro setkávání a výměnu uměleckých energií. Skupinová spolupráce jim umožňuje dialog mezi odlišnými přístupy - figurace, abstrakce, znaková řeč, vztah k materiálu či ploše, a poskytuje prostor pro experiment. Název „Divná parta“ podle slov Stanislava Diviše vznikl neformálně během mikulovského sympozia - když se autorům začalo říkat, že „jsou divní, protože pořád malují“. Název tak nese i nádech hravosti, určité rebélie vůči konvencím a také přátelský charakter tohoto sdružení. V dílech vystavených v rámci skupiny se často objevují témata formální autonomie, vztahu znaku a obsahu, vnitřního prostoru, redukce tvaru a materiality. Každý autor podle svého rukopisu reaguje na společné téma výstavy, ale zároveň si zachovává svou výtvarnou osobnost.