Výmarská ústava. Století plné otázek.

V letošním roce si připomínáme stoleté výročí založení Bauhausu, jednoho z nejvlivnějších uměleckých hnutí 20. století. Škola zaměřená především na architekturu, design, řemesla a jejich vliv na utváření životního prostředí či stylu jako prostředku formování moderního člověka, ovlivnila na dlouhá desetiletí vývoj umění v globálním měřítku. V době, kdy byl zakladatel Bauhausu, architekt Walter Gropius, pověřen řízením nové instituce ustavené sloučením střední uměleckoprůmyslové školy a akademie umění ve Výmaru, vznikl na stejném místě pod vedením právníka a politika Hugo Preusse text nové ústavy Německé říše. Obě události, které se odehrály souběžně v jednom městě, jsou historicky významným mezníkem, jakkoli původní ideály a nároky jejich tvůrců nebyly či ani nemohly být plně uskutečněny. Výmarská ústava je obecně považována za jeden nejliberálnější a nejdemokratičtějších dokumentů svého druhu. Přesto se nakonec nestala pojistkou před nástupem nacismu a fašistického režimu ve 30. letech minulého století. Panelová diskuse chce připomenout právní, politický a historický význam Výmarské ústavy, její slabá místa a komplikovaný vztah mezi ústavním pořádkem, demokracií a politickou vůlí. Vzhledem k současným snahám o revizi některých základních demokratických ústavních principů, které jsou patrné především v zemích střední Evropy, může debata o sto let starém, přesto stále mimořádně inspirativním dokumentu a jeho „osudech“ ozřejmit řadu otázek, které si nyní klademe. A vytvořit tak i specifický úběžník pro aktualizaci zásad Bauhausu formulovaných ve stejné době a na stejném místě.