Na první pohled mají její barvy trojrozměrný charakter. Proto jsou opticky reliéfní, ačkoli nejsou pastózní. Chromatické spektrum jejích obrazů je široké. Jeden odstín vplývá do jiného nebo se naopak jeden valér vytváří kontrapunkt vůči ostatním odstínům a tato jemná hra vytváří ucelený komplex barev. Vířivý charakter barev dodává jejích malbám dynamiku a s tou se nese i osobitá rytmičnost barev.
Obrazy Zdenky Novákové mají hudební malebnost, ostatně řada jejích pláten má konkrétní vazbu na díla jejích oblíbených skladatelů. Odtud melodičnost barevných odstínů. Její obrazy nejsou ani figurativní, ani abstraktní. Jsou mimo kategorie figurace a abstrakce. Jsou to symboly živlů či spíše její barvy jsou samy o sobě živly. Mají kosmologický rozměr, což znamená, že se nevážou na to, co je možné pojmout lidským zrakem, ale vztahují se k něčemu, co je do přírody zabudováno jako její mnohočetný hybatel.
Výtvarné pojetí Zdenky Novákové tedy můžeme nazvat rovněž jako „příroda jako dění“, protože přírodu autorka přistihuje v ohnisku jejího vyvstávání, jejího zrodu či spíše neustálého rození. Znamená to mít před očima přírodu stále znovu vznikající a zároveň zanikající, přírodu, která není ustáleným celkem, ale děním, jež má své dějové zápletky. Tento koncept přírody je náročný tím, že příroda se ráda maskuje jako „systém“, viděno očima vědy, či jako ustálený rámec, kterým jsme podmíněni. Je o mnoho těžší přírodu nazírat jako neustálé „prýštění“, jako vyvstávání, což právě činí autorka.
Je to procesualita, která je děním, a tedy svátkem, jenž je atmosférou umění. Můžeme v jejích obrazech pozorovat „valivé“ tvary, které krouží nad ohniskem, z něhož vznikají. Vidíme nebulózní útvary, které jsou vylehčeny postupným zjemňováním. Jsou to přírodní útvary, které oscilují mezi materialitou a její sublimací. Autorka svým výtvarným úsilím tedy nehledá hotové útvary, ustálené výtvarnou tradicí, ale naopak stále znovu, a hlavně jinak vznikající přírodní jevy. Její obrazy oscilují mezi zachycováním stále nově vznikajících kosmologických či přírodních dějů a mezi výtvarně ustalovanou podobou přírody, viděnou jedinečnou optikou autorky.
Procesualita, hudebnost a výsostná koloristika je triádou, která je nosným prvkem maleb Zdenky Novákové.
Zdenka Marie Nováková. V tichu barev. Praha, Galerie ve Vrtbovské zahradě. 31. 7. – 31. 8. 2026, denně 10.00 – 19. 00 hod. Setkání s autorkou 25. srpna 2026 v 17 hod.
Vernisážní text PhDr. Michal Janata
