Julius Reichel Sorry bylo to rychlý ale mám peklo
Julius Reichel je živel známý intervencemi do veřejných prostorů a silným malířským gestem s prvky graffiti. Pro Pekelné sáně namaloval sérii hlav, očí, individualit. Věnoval se této práci během podzimu, kdy začal vést ateliér malby na pražské AVU. Stejný formát obrazů a námět by mohl naznačovat, že divokost a pestrost může být skrytá v druhém plánu, za tím, co umíme změřit a technicky popsat. Kontrast malířské nesvázanosti, jednotného formátu pláten a pečlivosti provedení gestických a zdánlivě nahodilých tahů si může návštěvník vychutnat, až když je mezi obrazy delší dobu. Stejně tak jako memy, hesla, zvuky, vzkazy posbírané na ulici – čím déle se procházíme stejným místem, tím více odhalujeme, že každé zákoutí města i krajiny má svá pravidla, zákonitosti a smysl pro celek světa – a také existenční význam pro jeho lokální obyvatele.
Kurátor: David Korecký
David Možný Když nastaly deště
Instalace Davida Možného uvádějí v pohyb nezměrnou skutečnost v její kondenzované podobě a s věrností k jejímu působení na naše animální smysly. Kancelářské prostory determinující přesné decimetry pracovního prostoru nazývané open space, technicky dokonalá a prolamovaná sada sedaček z letištní haly, sloupky vymezující labyrintický pohyb v otevřeném prostoru vsakující se do podlahy. Podlaha, stěna a okno jsou borders – hranice, které omezují a zároveň chrání před chaosem a vytyčují směr našeho pohybu a jednání, dokud nepřijde zlom, chyba v matrixu, záblesk paměti, absence serotoninu, tušení zločinu na hladké a bezproblémové trajektorii života.
Kurátor: David Korecký
Sabina Knetlová Oči jako sny
Sabina Knetlová intuitivně hledá v historii klasického sochařství, mytologii civilizační i osobní, s pevným vědomím nemožnosti podat dokončenou zprávu. Předkládá příběh o sobě a světě kolem s maximální otevřeností k tomu, co právě přichází. Jako když návštěvník vstupuje do prostoru s jejím dílem a oči jejího díla, byť jen na okamžik, pohlédnou do návštěvníkova vnitřního světa.
Kurátor: David Korecký
Zuzana Pernicová Frammenti/Zlomky
Ve své tvorbě Zuzana Pernicová ohledává základní obrysy lidské existence. Fragmenty v podobě drobných útržků, zlomků přítomného a minulého odkazují k mnohdy bolestnému dělení toho, co vlastně zbývá. Když už tušíme, že nelze dále rozšiřovat a usilovně slepovat to, z čeho jsou utvářeny naše životy – a začíná se krátit a dělit. Jednoduché životní úvahy o tom, co může navždy trvat a co pomíjí. Jako by vrstvení a překrývání spolu s následným protrháváním kreseb bylo možné přirovnat k základním matematickým operacím, které v naší mysli neúprosně naznačují směřování k určitému výsledku a konci. Malými i velkými věcmi ovšem stále nadějně probleskují další počátky.
Kurátorka: Soňa Novotná





