Jiří Hilmar: Anonymní forma čtverce
Jiří Hilmar více než 40 let působil ve Spolkové republice Německo, kam v roce 1969 emigroval, a tak jeho tvorba stále zůstává širší veřejnosti zatím neznámá. Retrospektiva ve Fait Gallery je doposud autorovou nejrozsáhlejší výstavou a měla by napomoci tuto skutečnost narovnat.
Pro Jiřího Hilmara, jako zástupce konkretismu, jehož klub v roce 1967 v Československu spoluzakládal, byla v podstatné části tvorby zásadní aktivizace diváka a jeho procesuální vnímání v pohybu. K formátu čtverce, jenž figuruje u většiny děl a také v názvu výstavy, autor v rozhovoru z roku 2012 uvedl: „Všechny optické reliéfy jsou vystavěny na půdorysu čtverce. Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran.“
Kromě papírových reliéfů, složených do optických struktur budou na autorově retrospektivní výstavě prezentovány také paralelně vznikající monochromy z vrstveného pauzovacího papíru. S pozdějším zvýšeným zájmem o environmentální problematiku dominují práce z přírodních materiálů, z nichž v poslední fázi zcela převážilo dřevo.
Jiří Hilmar (*1937) se narodil v Hradci Králové, vystudoval Střední průmyslovou školu bytové tvorby v Praze u prof. Richarda Pípala. Po své první výstavě v Galerii Fronta v Praze (1967) samostatně vystavoval mj. v Heseler Gallery v Mnichově (1969), Arte Centro v Miláně (1972), Walter Storms Gallery v Mnichově (1977 a 1980), Galerie Mathieu v Besançon (1979), Paris Art Center v Paříži (1988), v Galerii Opatov v Praze (1991), Domě umění v Českých Budějovicích (1999), v Museu Kampa v Praze (2015) či v Galerii moderního umění v Hradci Králové (2020). Jeho práce byly součástí kolektivních výstav v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě (1968), Galerii Denise René Hans Mayer v Düsseldorfu, Kunstverein München, Institut für moderne Kunst Nürnberg či Národní galerii v Praze. Kromě Klubu konkretistů, který v roce 1967 spoluzakládal, působil aktivně v uměleckých skupinách Gerade – Künstler Siedlung Halfmannshof Gelsenkirchen, ve výtvarné skupině Jiná geometrie a Českém exilu. Dílo Jiřího Hilmara je zastoupeno v Národní galerii v Praze, Slovenské národní galerii, Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Muzeu umění v Olomouci, Museum Bochum, Kunstmuseum Düsseldorf, Lenbachhaus München, Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových, Fait Gallery a mnoha dalších privátních sbírkách.
Jiří Thýn: Miluj život
Jiří Thýn ve Fait Gallery představí zcela nový fotografický cyklus Miluj život. Dialog, který tak otevírá vede k přemýšlení o určitém problému. Náměty ve svém díle představuje z různých úhlů pohledu a svoji tvorbu s lehkostí navazuje na současný český postkonceptualismus.
Pokusíme-li se najít společný jmenovatel souboru, který Jiří Thýn poprvé představuje na výstavě Miluj život, je jím patrně obrazová kontemplace nad možností a nemožností odstupu od situací a událostí, které nás obklopují. „Je možné poodstoupit od tragédií, jejichž obrazové echo k nám doléhá ze všech stran? Je možné vystoupat na orbitu Země a pohlédnout na všechno, co se na ní děje, nezúčastněnýma očima? Je jakási nadčasovost slušná k těm, kteří žijí v přítomnosti? Nestane se člověk v takovém případě nesoucitným, blahosklonným cynikem?“, ptá se kurátor výstavy Jiří Ptáček.
Jiří Thýn ve své tvorbě využívá potenciál instalace, textu či videa. Zabývá se možnostmi fotografie a zkouší hranice mezi fotografovaným a viděným. Využívá grafických programů a fotografii upravuje na pomezí fotografie a malby. Studuje témata jako je prostor a kompozice. Neodpovídá na otázky, zkoumá a přemítá nad obrazy neštěstí, smrti a zkázy.
Jiří Thýn (*1977) je předním českým postkonceptuálním fotografem. V roce 2005 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (Ateliér fotografie u prof. Pavla Štechy) a též absolvoval stáž na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II, škola Vladimíra Skrepla). Byl zakládajícím členem skupiny Ládví, která fungovala na bázi dobrovolné činnosti ve prospěch ochrany veřejného prostoru místního sídliště. Dvakrát byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého (2011, 2012). Vyučuje na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a dále v Praze na Scholastice. Je zastupován galerií hunt kastner v Praze. Jiří Thýn samostatně vystavoval nejen v Domě fotografie, GHMP, Praha (2021), v Domě umění, Brno (2017) či v Domě umění, České Budějovice (2012). Také se zúčastnil mnoha kolektivních výstav mj. v Českém centru, New York (2019) nebo v Galerii Rudolfinum, Praha (2011). Výstava „Miluj život“ je jeho druhou prezentací v brněnské Fait Gallery. Poprvé se zde představil roku 2015 výstavou „Dva konce vzdálenosti – Obrazy, které se nikdy nestaly“.
Néphéli Barbas: The Sky Serene as a Vast Aquarium
Výstava The Sky Serene as a Vast Aquarium francouzské umělkyně řeckého původu Néphéli Barbas představí poslední cyklus prací vycházející z jejího dlouhodobého putování městským prostředím. Autorka skrze svá díla poukazuje na to, jak může být Praha Paříží či Brusel Buenos Aires.
Néphéli Barbas v brněnské Fait Gallery PREVIEW prezentuje nejnovější cyklus děl. Autorka se ve své práci zaměřuje na zobrazení prchavých momentů, směsici zážitků, dojmů a poznatků. Jejich zachycením zajišťuje, aby trvání okamžiků přetrvalo a zabraňuje tak jejich i vlastnímu zapomnění „…protože město a nebe nezůstávají nikdy stejné“ (Calvino 2007). Tyto práce vycházejí z dlouhodobého putování městským prostředí napříč městy, či státy.
Fenomén navrstvených různých kulturních či architektonických projevů a stylů v různých časových úsecích dlouhodobě provází tvorbu autorky. V kresbách je zachycené, jak se setkává „barokní“ štukový strop a sloupy s plazmovou obrazovkou, dřevěná neogotická vrátnice s bezpečnostní kamerou či automobilové garáže pod sochou z dob socialistického realismu. „Výstavu Néphéli Barbas tak lze vnímat jako travelogue ambivalentních míst vznášejících se v limbu; snahu o exkurzi do paměti prostoru, jež se stává ústředním vypravěčem příběhu,“ říká o tvorbě Néphéli Barbas kurátorka výstavy Eva Slabá. Samotné kresby jsou adjustovány v konstrukčně sofistikovaných instalacích na pomezí objektu a výstavní architektury – buďto s použitím ohýbaných kovových plátů, nebo pomocí vitrín z barevného skla, obojí vzdáleně adoptující názvosloví modernismu poloviny minulého století.
Néphéli Barbas (*1990) je řecko-francouzská umělkyně žijící v Praze. Studovala na Villa Arson v Nice, mezi lety 2012–2013 byla na výměnném pobytu Erasmus v Královské dánské akademii v Kodani a roku 2016 absolvovala postgraduální studium na Universidad Torcuato di Tella v Buenos Aires. Zúčastnila se tří různých rezidenčních pobytů v Argentině. Dále absolvovala umělecký pobyt v Studio PRÁM, Praha a zatím její poslední rezidence proběhla v roce 2019 v dánském Riddergade AIR, Viborg Kunsthal. Barbas samostatně vystavovala v Galerii plastik, Hořice (2023), v Berlínském modelu v Praze (2023), Centre d’Art Fernand Léger v Port de Bouc (2023), ve Studiu Prám (Praha, 2021 a 2018) či v Ancien Evêché v Toulonu ve spolupráci s Villa Noailles (2021).
