Výstava českého malíře Lubomíra Typlta, kterou ve spolupráci s AJG připravila britská kurátorka Jane Neal, svým obsahem překračuje hranice regionu. Lze očekávat, že to bude událost celorepublikového významu a představí umělcovy práce z posledního období. Výstava vznikla ve spolupráci s pražskou galerií DSC.
Lubomír Typlt (*1975) absolvoval vedle českých vysokých uměleckých škol VŠUP v Praze a FaVU v Brně také Kunstakademii Düsseldorf. Studoval u významných profesorů Markuse Lüpertze či Gerharda Merze. Studia dokončil jako mistrovský žák A. R. Pencka. Pro Typltovu tvorbu je příznačná specifická kontrastní a nebývale variovaná barevnost. Na svých plátnech rozvíjí osobitý mýtus o lidském jedinci, a to s gestickou malířskou živostí a spontánností. Lubomír Typlt od roku 1998 samostatně vystavuje v Čechách i v zahraničí.
Násilí či hrozba násilí, které se Typltovou tvorbou táhne jako červená nit, je obvykle vpleteno do příběhů. Zdá se, jako by umělec občas znázorňoval rébusy, které máme vyřešit. Tento smysl pro tajemno je často navozen Typltovým opakováním. Rozhodnutí vyzkoušet a zopakovat stejnou postavu znovu a znovu nás nutí ptát se proč, přičemž nás zároveň navádí do oblasti science fiction, klonování a eugeniky.
Typlt využívá v některých svých obrazech dynamiku dokonalých protějšků pro dynamický a strašidelný účinek. V hlavě nám tak nutně naskakují myšlenky o klonování či představy o dvojnících, které nás vytrhávají z našeho „normálního“ snění, a naskakují otázky, co se nachází za tím psychedelickým pohledem, který nám Typlt předkládá.
Typlt se již na počátku své umělecké dráhy odmítl vydat jednoduchou cestou. Namísto toho se rozhodl vydat dvěma cestami, souběžnými a přesto zásadně odlišnými. Na jedné straně ho zajímaly geometrické stroje, které objevoval ve svých obrazech, kresbách a plastikách (v rané fázi), na druhé pak tvořil figurativní malby. Dějiny umění zpravidla pojednávají o školách a hnutí, zahrnují ale i osobnosti, které se drží stranou od svých souputníků a odmítají se přizpůsobit – jak akademickým očekáváním a pravidlům, tak společenským zvykům a sociálním konvencím.
Bez těchto výrazných osobností a jejich odmítání ohnout hřbet a podvolit se systémům či zvyklostem by umění bylo mnohem méně barvité, pozoruhodné a zajímavé. Ať už jde o nekonformní, vizionářské či jen čistě zarputilé umělce, jejich neobyčejné vize z nich v rámci dějin umění činí klíčové osobnosti. Lubomír Typlt takovým umělcem je.
„Z rytmů, které pro nás Typlt vytváří, pramení krása, až jistá muzikálnost. Jeho postavy jsou často zobrazovány při tanci či ve vzájemném držení, kdy se jejich paže či nohy formují do vzorců a díky výrazným odstínům vytvářejí silnou a podpůrnou geometrii pro kompozice, které jsou mnohdy velmi půvabné“, popisuje autorovu tvorbu Jane Neal. „Typlt však i přesto nikdy nepřestává být zarputile osobitý a je to právě tento silně individuální přístup, který popírá snadnou čitelnost, a který z něj činí tak mimořádného umělce. Zůstává tak i nadále šiřitelem rébusů, svědkem lidské touhy po odplatě a malířským „husarským kouskem“, doplňuje Jane Neal.
K výstavě vznikla rozsáhlá publikace. Architektem výstavy je Miroslav Vavřina. Výstavu mohou návštěvníci zhlédnout do 2. 1. 2022 ve výstavních prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Otevřeno denně 9:00 – 18:00.
