Jaroslav Koléšek – Křehké zbraně

Události - obrázek V galerii Felixe Jeneweina v Kutné Hoře byla v pátek 8. listopadu v 17 hodin zahájena rozsáhlá výstava sochaře Jaroslava Koléška s názvem Křehké zbraně. Autor je od r. 2011 vedoucím ateliéru sochařství Fakulty umění Ostravské univerzity. Je laureátem Ceny Václava Chada a Ceny Rudolfa Schlattauera.

Výstava mapuje proměny dvaceti let jeho sochařské tvorby v prostorách kompletních dvou pater Sankturinovského domu. Každá ze šesti místností je potom věnována jinému příběhu či podobě tvorby.

foto k článku Mezi nejstarší zde vystavené práce patří sochy odlévané z barveného polyesteru Něžné náboje I-III (1999), ty už zahrnují v sobě základní principy, které se prolínají Koléškovou tvorbou konstantně. Obecná definice, která je charakterizuje, zní – „Koléškovy plastiky jsou místem střetu a splynutí principů vzniku a zániku života – jejich vzájemné propojenosti. Symbolizují síly přetvářející životní prostor, a to především vnitřním napětím, vycházejícím z využívání paralel a kontrastů mezi technicistní a organickou morfologií“. Tmavě růžová hmota polyesteru evokuje barevnost organické tkáně. Nejen v Něžných nábojích, ale také v pozoruhodně dominantním objektu precizní horizontální stély Proti sobě I (2000), zakončené na obou stranách volně bujícími klky s erotickým významem, symbolizující jednoznačně protiklady a polaritu živočišných vztahů.
foto k článku K dalším „Koléškovým“ materiálům zastoupeným na výstavě patří sklo. Jeho vlastnosti a možnosti bezpochyby vnímal denně během svého působení v letech 1998-2010, kdy učil na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. A kde také mohl práce v tom materiálu realizovat (Malá, střední a velká souprava, 2004; Placebo, 2005; Crashware, 2007; Vyrobeno pod povrchem, 2008; Zeleninová bomba I-V, 2011). Sklo kombinuje s betonem, s kovem. Typicky koléškovským spojením významů jsou jeho nejnovější hybridní variace personifikací helikoptéry a spermie. Dobře zřejmé je toto spojení i ve tvarech ponorek, kde podmořská loď zastupuje živou bytost a jejich dublování a vzájemné pozice symbolizují lidské vztahy. V názvech Koléškových soch vnímáme humorný odstup k závažnosti témat, která zpracovává. Současně se ale snaží vyjádřit k ohrožení světa zbraňovými systémy, které ve skutečnosti jakoukoliv emocionalitu a něhu naprosto postrádají.