Antique mapuje sto let českého designu

Události - obrázek Českoslovenští a čeští designéři v průběhu uplynulého století výrazně promlouvali do dějin a směřování designu. U příležitosti stého výročí založení Československa to připomíná tradiční veletrh starožitností Antique, a to jak artefakty v expozicích vystavovatelů, tak v rámci doprovodného programu.

Veletrh Antique se koná v prostorách Novoměstské radnice v Praze od 15. do 18. listopadu.

Inspirace Vídní

foto k článkuKořeny českého designu byly vytvářeny ještě v Rakousko-uherské monarchii na počátku 20. století: v době, kdy vrcholila dekorativní secese, náhle u tvůrčích elit začala probíhat jakási proměna – z dekorativnosti k úspornosti a geometrizaci. Úzké propojení Prahy s Vídní k nám přinášelo počátkem nového století nové směry, mnoho našich budoucích ikon designu studovalo u Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, čtvrtina jeho žáků pocházela právě z území Čech a Moravy, např. Josef Hoffman, Leopold Bauer, Jan Kotěra, Pavel Janák a mnozí další. Naši umělci byli také silně propojeni s Wiener Werkstadte. Geometrizace forem zasáhla v návrzích umělců celou oblast života, kdy k architektonické koncepci byl vytvářen i design interiérů, nábytku, doplňků, silná byla spolupráce v oblasti užitého umění – například sklářství a dokonce i ve výrobě šperků. Zde se objevují další významná jména talentovaných umělců, de facto designerů, i když se v té době tento pojem zdaleka neužíval: Kolman Moser, Michal Powolny, Marie Křivánková a další. Návrhy Janákových černobílých porcelánových kávových souborů, Kotěrovy sedací soupravy, to vše fascinuje milovníky starožitností a umění dodnes.

foto k článkuPřed 1. světovou válkou v roce 1908 vzniklo v Praze uskupení Artěl, které se hlásilo k ideám hnutí Art and Crafts i již zmíněné Wiener Werkstadte, k myšlenkám o propojení různých výtvarných oborů, architektury a řemesla. Kolekci nejstarších prací Artělu tvořily drobné dekorativní předměty, keramika, návrhy užitného skla, textilu, grafických návrhů apod.

Zrození kubismu

foto k článkuDalším zlomovým mezníkem v propojení volného a užitého umění bylo období 1911 až 1914, kdy se prakticky zformovala orientace českého umění celého následujícího období, tedy 1. pol. 20. století. Architekti a designéři Janák, Gočár, Hoffman a Chochol se s  grafikem a interiérovým designérem Kyselou zapojili do obrodných snah o nové umění ve spojení s výtvarnou skupinou kolem Emila Filly a toto spojení vyústilo do slavného českého kubismu.

Po vzniku samostatné republiky byla generace designérů narozená po roce 1900 připravená rekonstruovat celé prostředí, ve kterém společnost žije, čemuž nahrála relativní stabilita předválečného období. Společností cloumaly industriální utopie, nadšení z poetiky každodennosti ústící do konceptu kultury každodennosti aplikovatelném v architektuře a designu moderní doby. Nejlépe tuto dobu charakterizuje skupina Devětsil založená roku 1920 (Josef Čapek, Fr. Muzika…), striktně směřující k purismu. Do návrhů pro Artěl a Devětsil se zapojili i někteří starší kubisté.

Umění mladé republiky v Paříži

foto k článkuVýznamným mezníkem byla pro české návrháře nové republiky výstava v Paříži 1925, jejíž nový styl či sloh byl označen výrazem art deco až v roce 1966 podle počátečních písmenvARTS DECORATIFS ET INDUSTRIELS MODERNES. Francouzští organizátoři výstavy nenastavili pevná pravidla, jen upřednostnili dekorativní tendence. Dominantní postavení v české expozici zabírala skleněná fontána Pavla Janáka se soškou Jaroslava Horejce na vrcholu realizovaná ve sklárnách Josef Riedel, která získala Grand prix. Na vrcholu národního pavilonu byla vystavena socha Vítěz od Jana Štursy, na zadním průčelí Motocyklista od Otakara Švece Na instalaci se podílel Janák, uplatnila se díla Otty Gutfreunda, tapisérie Františka Kysely, sklo s mytologizujícím obsahem Josefa Drahoňovského či Gočárův nábytek a fotografie Františka Drtikola. Z výstavy si řadu ocenění odnesli právě českoslovenští tvůrci.

Od Bauhausu ke Krásné jizbě

foto k článku30. léta již byla významně poznamenána standardizací a sériovou produkcí, zejména v oblasti nábytkové tvorby. Výrobek měl být co nejhospodárnější, mnohdy se spojoval s vizí vědecké analýzy potřeby uživatelů, z čehož vyplynula potřeba vyvíjet nábytek i pro malý byt. Tohoto se ujaly zejména závody UPM, pro které navrhoval např. žák Pavla Janáka Jindřich Halabala nábytkové sestavy, trubkové židle apod. Velký vliv na naše návrháře mělo samozřejmě německé hnutí Bauhaus, založené Waltrem Gropiusem v roce 1919. Funkcionalismus v návrzích Bauhausu měl později zásadní vliv na průmyslový design. Známý je například model židle z ocelových trubek Wassili B3 od Marcela Breuera, následovaný celou řadou modelů různých druhů nábytku z ocelových trubek pro firmu Standart mobel a firmu Thonet, zcela odpovídající požadavkům nízkonákladové sériové výroby. Bauhaus ovlivnil významně i design padesátých let.

foto k článkuSe třicátými lety je též spojen vznik a Krásné jizby, založené jako pobočka nakladatelství Družstevní práce na konci roku 1927, neboť se rychle stala jednou z nejvýznamnějších českých institucí v oblasti bytové kultury a designu první poloviny 20. století. Stala se platformou uplatnění zásad funkcionalismu a prosazování požadavků na kvalitu průmyslové výroby užitných předmětů s vysokou estetickou a užitnou hodnotou za ceny přístupné nejširšímu publiku. Tyto ambice se podařilo z části naplnit zejména díky vizuálnímu stylu a cílené propagaci, dnes bychom asi řekli marketingu, zaměřenému na dvacetitisícovou členskou základnu Družstevní práce. Na činnosti Krásné jizby se podílely přední osobnosti, designéři Ladislav Sutnar, Antonín Kybal, Ludvika Smrčková, Bohumil Južnič, architekt Jan E. Koula, fotograf Josef Sudek a řada dalších.

Bruselský triumf

foto k článkuDo dějin umění dvacátého století se také skvěle zapsala účast československých umělců na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Po tomto městě dostal název dokonce i styl, který kulminoval v první polovině šedesátých let minulého století: umělé hmoty – zejména umakart, pastelové barvy, aerodynamické tvary nejen oblíbených skútrů čezeta nebo spartaků a šestsettrojek, ale i kuchyňských robotů nebo vysavačů, sektorový nábytek, dále rozmáchlé psací písmo, neony, hutnické sklo. Brusel symbolicky vrátil naši zem do  Evropy, prokázal, že máme schopné a nápadité výtvarníky, architekty, designéry a řemeslníky. Bohužel, to, co se v pavilonu předvádělo, nebylo možno běžně dostat v našich obchodech. Trnkovy půvabné hračky okouzlovaly dětské návštěvníky v Bruselu, ale šlo o výtvarné dílo připravené pouze pro světovou výstavu. Podobně i další exponáty byly jen prototypy, které se až na výjimky nikdy nedostaly do sériové výroby. I architektura pavilonu, dílo někdejších meziválečných funkcionalistů Františka Cubra, Zdeňka Pokorného a Josefa Hrubého, nereflektovala, co se u nás v té době stavělo, neboť ve stejné době se v pražské Podbabě dokončoval těžkopádný hotel International a vznikaly projekty prvních paneláků, které ovšem měly k moderní architektuře daleko. Po roce 1968 nastala normalizace, která českému designu nijak neprospěla. Na mapu světového designu tak Českou republiku začala vracet až generace mladých polistopadových tvůrců.

42. Antique – podzim 2018
Termín konání: 15.–18. 11. 2018

Autor / zdroj:
Publisher: iUmeni.cz

Antique mapuje sto let českého designu - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další události


Art Plus

Knižní akce

To bych zvládl taky : umění moderny v komiksech
To bych zvládl taky : umění moderny v komiksech
To je Hongkong
To je Hongkong
To je Mnichov
To je Mnichov

Z ostatních rubrik

Knižní novinka

Burian Zdeněk - Kalendář 2019

Pavel Babáček - webdesigner, graphic designer, html coder