Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

Události - obrázek Rozměrný obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského nebo francouzský impresionista Claude Monet a jeden z jeho pohledů na přístav, který poslouží ke srovnání s tuzemskými tvůrci. To jsou asi největší lákadla výstavy, kterou v Jízdárně Pražského hradu bude možné vidět až do 7. ledna příštího roku.

foto k článku Proč se na přehlídku tuzemských výtvarníků z přelomu devatenáctého a dvacátého století dostal Monet? Francouzský malíř poslouží jako referenční bod. Expozice si totiž dala za cíl prozkoumat vliv impresionismu na české výtvarné umění. A s kým jiným porovnávat? Podtitul výstavy zní Český impresionismus, inspirace blízké i vzdálené.

foto k článku Výstavu Světlo v obrazech pořádá Správa Pražského hradu, ale koncepci dali dohromady ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Návštěvníci se můžou těšit na dosud největší výstavu, která se českému impresionismu věnuje. Konkrétně jde o šest stovek děl od téměř osmdesáti tvůrců. Pro představu, jakých rozměrů tato akce nabývá, dodejme, že její autoři si je vypůjčili z pěti desítek soukromých sbírek i státních institucí včetně naší Národní galerie. Uprostřed výrazně zbarvených zdí Jízdárny bude k vidění vedle obrazů, které samozřejmě převládají, také několik soch.

foto k článku Vystavená díla budou reprezentovat impresionismus v jeho různých vývojových fázích. „Cílem expozice je ukázat český impresionismus v celé jeho velikosti, kvalitě a kráse,“ avizují autoři výstavy. Ta přitom bude myslet víc na běžného diváka než na školené historiky umění a jednotlivé obrazy budou srozumitelně řazené podle námětů. Například budou v Jízdárně oddíly Zahrady a parky, Zimy, Zátiší, Kouzlo venkova, Vody nebo Háje.

Konkrétně se tu návštěvníci setkají s díly Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Miloše Jiránka, Josefa Schussera, Ludvíka Kuby, Joži Uprky, Stanislava Lolka, Maxe Švabinského, Vojtěcha Preissiga nebo Jana Preislera.

foto k článku

foto k článku František Kupka je na výstavě zastoupený svými ranými obrazy z období, než se dal na abstrakci, konkrétně je to olejomalba Biblioman z roku 1897 nebo kvaš Moře na francouzském jihu, který vznikl kolem roku 1905. Pokud jde o expresionisty, nesmí pochopitelně chybět Václav Radimský, který díky tomu, že pobýval se skupinou malířů kolem Moneta ve francouzském Giverny, přinesl do českého prostředí i tamní styl tvorby. Evropský kontext kromě Moneta představí i Eugen Jettel nebo Alexander A. Kiselev.