Malíř a ilustrátor Karel Franta se nejprve vyučil litografem. V roce 1946 absolvoval Grafickou školu a ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté působil jako výtvarný redaktor v nakladatelství Melantrich, kde se setkal mimo jiné také s Jiřím Trnkou nebo Helenou Zmatlíkovou. Svými kresbami, kterými doprovázel vlastní texty, přispíval do časopisů Ohníček, Pionýr a Sluníčko. Tyto příběhy na pokračování vycházely časopisecky v 60. a 70. letech 20. století a před nedávnem byly souborně vydány v Knize komiksů.
Veřejnost zná Karla Frantu především jako ilustrátora knih pro děti, na svém kontě jich má více než sto. Svými obrázky doprovázel příběhy Jiřího Havla, Marie Kubátové, Jiřího Žáčka, Václava Čtvrtka, Ilony Borské nebo Františka Nepila. Pro své knihy si jej však vybrali i němečtí spisovatelé Reiner Kunze nebo Willi Fährmann, ilustroval také francouzské vydání Ezopových a La Fontainových bajek. Frantovy malby a kresby mohli obdivovat návštěvníci na četných výstavách, doma i v zahraničí, v Praze, Boloni, v Tokiu, ve Španělsku i Mexiku. V roce 1986 obdržel ve Frankfurtu nad Mohanem cenu Grand Prix UNICEF při OSN za nejlepší ilustraci, v roce 1994 byl zapsán na čestné listině IBBY, mezinárodního sdružení pro dětskou literaturu. Obě tato ocenění patří k největším, které mohou výtvarníci ve světovém měřítku získat.
Výstava na Špilberku je plná rozverných čertů, veselých vodníků a dalších pohádkových postav. Nechybí obrázky s hudebními motivy, které Karel Franta kvůli svému vřelému vztahu k hudbě maloval často a rád, série poštovních známek či pohádková abeceda. Výstavu si užijí malí i velcí; pro děti jsou připraveny hravé úkoly a aktivity – mohou si namalovat čerta na zeď, sklouznout se do pekla, rozšířit si čertovský slovník nebo si sáhnout do pekelného kotle. Dospělí mohou zavzpomínat na své dětství.
Druhá výstava nese jméno Je přece Štědrý večer…, přičemž jméno je zároveň i výzvou ke zklidnění a rozjímání v předvánočním čase. Poeticky laděná výstava přibližuje kouzlo doby, kdy děti věřily na Ježíška, a ozdobený stromeček nebyl jen komerční záležitostí. Poprvé se zde veřejnosti představuje muzejní sbírka starožitných ozdob, pohlednic, hraček a vánočních dekorací z 19. a počátku 20. století. Na návštěvníky čeká vůně jehličí a perníčků, vánoční melodie ze starých hracích strojků, historický betlém. Výstava ukáže, jak dříve probíhaly přípravy na Vánoce, zejména ty v kuchyni, připomene staré zvyky a recepty na cukroví našich prababiček i dávno zapomenuté vánoční příběhy.
I v této druhé výstavě je prostor pro hraní – přímo ve výstavě je umístěna dílnička, kde si lze hrát, vyrábět vánoční ozdoby a přání, anebo jen tak spočinout. Pro zájemce je také připravena série vánočních dílen, tematicky vždy přizpůsobených starým tradicím či svátkům. Dílny připomenou svátek sv. Lucie či sv. Barbory, účastníci budou vyrábět adventní věnce, vrkoče ze sušených plodů, krušpánku a ovoce, ochutnají kočičí tanec, šišky s mákem, cmundu a muziku, v lednu si například ozdobí hromničky.
Speciální celodenní dílna je nachystána i na sobotu 13. prosince, kdy se uskuteční Čertovské vánoce na Špilberku se vším, co k vánocům patří – vánočními trhy, ozdobeným stromečkem na nádvoří, hudebním a divadelním programem, punčem a opečeným buřtem. Vánoční strom bude na nádvoří hradu stát letos vůbec poprvé!
Karel Franta: Kam i čert může, 13.11.2014 – 25.1. 2015
Je přece Štědrý večer…, 13.11.2014 – 25.1. 2015
Zdroj: www.spilberk.cz
